01 – „Duchovní věci… jsou vykládány jenom slovy Ducha” (1 Kor 2,13-14)

Říká se, že rozvoj charakteru je nejdůležitějším úkolem, který byl kdy lidem svěřen. Během následující hodiny se budeme zabývat naší výsadou i odpovědností za to, abychom se svým charakterem podobali Kristu. Připojte se k nám nyní při této mocné chvíli osobní obnovy, kdy nás pastor Stephen Wallace povede “Od slávy ke slávě”.

Jsem rád, že jste tady, velmi si vážím vaší přítomnosti. Těšil jsem se na tuto chvíli s vámi od chvíle, kdy jsme o tom začali mluvit, což je už několik týdnů. Je mi ctí, že tady mohu být. Jsem moc rád, že jste se rozhodli přijít dnes večer, a doufám a modlím se, abyste se rozhodli přicházet i nadále. Dnes večer zahajujeme velmi intenzivní seminář s názvem “Od slávy ke slávě”, což poznáte podle toho, že tam máte svoji složku se záložkami a linkovaným papírem na poznámky.

Budeme společně studovat nejdůležitější dílo, které kdy bylo lidem svěřeno. Co budeme studovat? O nejdůležitějším díle, které kdy bylo lidem svěřeno. Co to je? Jaké je to nejdůležitější dílo, které kdy bylo svěřeno lidským bytostem? …se zápisníkem v ruce slyším odpověď: “Budování charakteru”, a to je dobrá a logická odpověď. Ale víte, že obvykle, když položíme tuto otázku, lidé odpovídají: “Získávání duší.” “Sdílení víry,” to je ta nejdůležitější práce; a řekl bych, že právě to mnohým z vás proběhlo hlavou, když jsem tu otázku položil. Ale je to skutečně ta nejdůležitější práce? Otázka: Můžeme být úspěšnými získávači duší, pokud se svým charakterem nepodobáme Kristu? Můžeme? Ne, nemůžeme. Moji drazí přátelé, to, co z nás dělá účinné získávače duší, je být milujícími a milovanými křesťany. Slyším “amen”? Jak to říká Pavel? “Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.” {1 Kor 13,1}

Vězte, milí spoluvěřící, že bychom mohli někoho zahnat do kouta, pokud jde o všech 27 základních přesvědčení… Ne, teď je to 28, že? Všech 28 základních přesvědčení se všemi klíčovými texty zapsanými v naší paměťové bance, a přitom je od Ježíše Krista odhánět. No tak… přiznáš to? Je to vůbec možné? Obávám se, že ano. Vězte prosím, že to, co lidi skutečně přivádí do spásného vztahu s Ježíšem Kristem, není ani tak přesvědčování mysli, jako spíše uchvácení srdce. Amen? Ano, mysl je třeba přesvědčit ohledně pravdy, ale srdce musí být uchváceno tím, kdo je Pravda. Amen? Teprve pak je vůle, řídící síla, síla volby, dobyta Pánem lásky, a to vede ke skutečnému obrácení. Moji drazí přátelé, abychom někoho přivedli k takové zkušenosti, musíme být schopni udělat víc než jen přesvědčit ho, že máme pravdu. Musíme Mu, který je Pravda, dovolit, aby je skrze nás miloval. Amen? Právě proto existuje ještě důležitější práce než získávání duší. Právě proto, že je nezbytným předpokladem účinného získávání duší.

Přejděme k první lekci, ve vašem výtisku se vlastně jmenuje “Úvod”, a chci si přečíst inspirativní odpověď na otázku, kterou jsem položil: Jaká je nejdůležitější práce, která kdy byla lidem svěřena? Najdete ji v knize Výchova, strana 225, první záznam… strana 3. Cituji… Poslouchejte pozorně! “Budování charakteru je nejdůležitějším dílem, jaké kdy bylo lidem svěřeno, a nikdy předtím nebylo jeho pilné studium tak důležité jako nyní.” Jaká je ta nejdůležitější práce, přátelé? Co to je? …budování charakteru. Budování charakteru je nejdůležitější prací, která kdy byla lidem svěřena; a všimněte si prosím poslední věty: “a nikdy předtím nebylo její pilné studium tak důležité jako,” kdy? “nyní.” Proč je tak důležitý právě teď? Protože Král brzy přijde. Slyšel jsem dvě, myslím, velmi slabá “amen”. Dám vám na to druhou šanci. Proč je pilné studium budování charakteru tak důležité právě teď? Vlastně nikdy nebylo důležitější než teď. Protože se připravte: Král brzy přijde. {Amen!} Ano! Myslel jsem, že tu dnes večer máme adventisty, kteří věří v brzký návrat Ježíše Krista. Moji drazí přátelé, celým svým srdcem věřím, že Ježíš brzy přijde … celým svým srdcem.

Vlastně na tom trvám, prosím, vyslechněte mě! Trvám na tom, že je nemožné inteligentně chápat prorocké události konce času v kombinaci s porozuměním současným událostem, aniž bychom dospěli k závěru, že Ježíš přijde velmi, velmi brzy. Znamení časů jsou jasná a zřetelná. Uvědomujete si, jak málo času zbývá? A přesto je třeba udělat ještě mnoho. Je toho mnoho, co je třeba udělat… Je třeba varovat celý svět… Evangelium, které je třeba přinést všem národům, příbuzným, jazykům a lidem. {Zj 14,6} Zvláštní poselství. Říká se mu “tři andělská poselství”. Poselství, k jehož hlásání byla tato církev vzkříšena jako poslední milosrdná výzva ke spásnému vztahu s Ježíšem Kristem. Toto dílo musí být dokončeno. To poselství musí být předáno celému světu; a naše vlastní životy musí být připraveny, abychom mohli jít domů s Ježíšem, až přijde. To je v podstatě práce, kterou musíme udělat. Musíme nést evangelium všem rodům, jazykům a národům {Zj 14,6} a musíme připravit své vlastní životy {Zj 14,7}. Ale prosím, poslouchejte mě, moji drazí přátelé. Prosím, poslouchejte mě! Úspěšné splnění obou těchto úkolů závisí na jedné a téže věci, a to je co? … na rozvoji charakteru podobného Kristu. Amen? Proč? Protože nemůžeme být ani účinnými svědky Krále, ani vhodnými občany Království, pokud nemáme charakter podobný Kristu. Chci to zopakovat a pravděpodobně to uslyšíte ještě jednou, jak bude seriál pokračovat. Nemůžeme být ani účinnými svědky pro Krále, ani vhodnými občany pro Království, pokud nemáme charakter podobný Kristu. A protože Král přijde brzy, moji drazí přátelé, a protože to trvá… trvá to, než si vypěstujeme charakter podobný Kristu {5 Svědectví 618.1}; trvám na pravdivosti tohoto úvodního výroku, Výchova, strana 225: “Budování charakteru je nejdůležitějším dílem, jaké kdy bylo lidem svěřeno, a nikdy předtím nebylo jeho pilné studium tak důležité jako nyní.” Tak důležité jako nyní … a právě tomu se budeme v následujících dnech společně věnovat.

Budeme pilně studovat, co říká Pán o tomto nesmírně důležitém tématu, a hned na začátku vás chci ujistit, že jsem nepřijel až z Montany, abych se s vámi podělil o své osobní teorie nebo názory týkající se budování charakteru. Chraň Bůh! Moji drazí přátelé, když se zabýváte něčím tak důležitým, jako je budování charakteru, potřebujete něco mnohem spolehlivějšího a důvěryhodnějšího než názory nějakého ubohého smrtelníka. Amen? {Amen.} Když se zabýváte tématem, které… kterému musíte rozumět – abyste byli účinnými svědky Krále a vhodnými občany pro Království -, potřebujete mít něco mnohem víc než jen něčí filozofii. Potřebujete vědět, co o daném tématu říká Pán, a chci vás ujistit, že právě o to jsme se s vámi přišli podělit: Co říká Pán na toto téma.

Když jste si prohlíželi svůj leták, možná jste si všimli něčeho poněkud výjimečného: není zde nic od Steva Wallace. Tedy… až na pár drobných výjimek, sem tam nějaká ta poznámka vklouzla, ale téměř výhradně se jedná o to, co k tomuto tématu říká inspirace; a vidíte, právě na tom chceme založit naši studii. Prostě budu z Boží milosti sloužit jako průvodce, který s vámi bude uvažovat o tom, co říká Pán na toto v konečném důsledku důležité téma. Dovolíte mi to? Vroucně se modlím, aby mě Duch svatý vedl a řídil, stejně jako já povedu a budu řídit vás, abyste uvažovali o tom, co říká Pán na toto téma.

Jako hlavní učebnici budeme používat Bibli, Písmo svaté. Budu používat, a doufám, že to nikoho nenaštve… Budu používat (NKJV – překlad Nová verze Bible krále Jakuba. Nyní si vážím NKJ, je to lidová Bible, je to Bible, na které se tato církev zrodila a vyrostla, a je to Bible, kterou mnozí upřednostňují; zejména bělovlasí svatí mezi námi. Ale alžbětinská angličtina je pro mladou generaci stále obtížnější, a proto jsem si vybral NKJ. Má za sebou úplně stejné rukopisné dědictví jako King James. Je to tak podobné, že pokud máte King James, pravděpodobně nebudete mít žádné problémy sledovat, jak čtu z NKJ, a vlastně v některých případech – a na některé z nich budeme poukazovat – NKJ přeložil přesněji, některé části původního jazyka. Takže si NKJ opravdu vážím a doporučuji ho jako vynikající studijní bibli.

Hned na začátku vám musím říci, že naše studium Písma doplníme, a to slovo “doplníme” zdůrazňuji, studiem inspirovaného komentáře k Písmu, který jako lid užíváme, tzv: “Duch proroctví”. Hned na začátku bych se chtěl vyjádřit jako člověk, kterého spisy Ducha proroctví hluboce ovlivnily, pozitivně ovlivnily a požehnaly. Moji drazí přátelé, bez tohoto daru bych tu, myslím, nebyl. Pán mi… nesmírně požehnal studiem těchto úžasných knih; a nesmírně si cením vhledu, který mi dávají při studiu Písma. A to je způsob, jakým je budeme používat, ne abychom nahradili studium Písma, ale abychom doplnili studium Písma. Budeme se odvolávat na Ducha proroctví jako na inspirovaný komentář k biblickým pasážím, které budeme studovat; aby nám pomohl lépe porozumět principům obsaženým v Písmu, a aby nám pomohl tyto principy prakticky aplikovat v každodenním životě; a to je mimochodem to, v čem Duch proroctví skutečně září; je to v praktickém uplatňování biblických principů, a já bych vás o tyto vzácné vhledy nemohl ochudit. Proto se na ně budeme často odvolávat, a vy to vidíte, ve svém letáku jako inspirovaný komentář k Písmu. Mám k tomu vaše svolení, že? {Ano}. Dobře, děkuji.

Musím velmi, velmi důrazně zdůraznit ještě jednu věc v této úvodní studii, a to, jak shrnuje náš nadpis, že duchovní věci jsou, co? …duchovně rozlišovány. {1 Kor 2,13-14}. Moji drazí přátelé, co to znamená, že “…duchovní věci jsou duchovně rozlišovány”? No… v podstatě to říká, že bez pomoci Ducha svatého prostě nemáme na to, abychom pochopili pravdu do té míry, že bychom mohli zakusit její osvobozující, posvěcující moc v našich životech. Slyšeli jste… slyšeli jste, co jsem právě řekl? Úryvek, z něhož čerpáme název… Přečtěme si jej. Nachází se v 1. listu Korintským 2,13-14: “Abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom I mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha.” Ale… Pavel nás zde varuje: “…přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. Čím? “jen Duchem.” Kdo je to přirozený člověk… kdo je to? No, to jsme my všichni, s výjimkou nadpřirozeného působení Ducha svatého v našich životech. To je lidská přirozenost bez Boží pomoci, to je přirozený člověk; a všimněte si, prosím, že pro přirozeného člověka jsou Boží věci… co? …bláznovství. Jsou bláznovstvím. Proč? Protože jsou rozeznatelné pouze duchovně. To slovo “rozeznané” je v řečtině zajímavý termín, znamená nejen “správně pochopené”, ale zejména “správně oceněné”, “správně zhodnocené”. Víte… je zapotřebí moci Ducha svatého, moji drazí přátelé, nejen k tomu, abychom rozumem pochopili pravdu, ale je zapotřebí moci Ducha svatého, abychom pravdu správně ocenili, ocenili ji svým srdcem a rozhodli se ji uplatnit ve svých životech. Bez pomoci Ducha svatého nemůžeme zakusit, opakuji, osvobozující, posvěcující moc pravdy.

A víte, že osvobozující a posvěcující moc je v pravdě, že? Ježíš to říká takto: Jan 8,32: “Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými” Je v pravdě síla, která nás osvobodí z přirozeného otroctví, v němž se všichni nacházíme? Z otroctví hříchu, sebe sama a satana, této nesvaté trojice, která tyranizuje přirozeného člověka? Ano, v pravdě je moc, která nás osvobodí. Ale moji drazí přátelé, tuto osvobozující moc nemůžeme zakusit, pokud nepřijmeme pravdu pod vlivem Ducha pravdy; a v moci Ducha pravdy se nerozhodneme začlenit ji do svého života. V pravdě je také posvěcující moc. Podívejte se na další verš. Jan 17,17: “Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.” Má pravda moc nás posvěcovat? Učinit nás svatými? Ano, má. Ale moji drazí přátelé, nemůžeme zakusit posvěcující moc pravdy, pokud ji opět nestudujeme, nepřijímáme a nepoužíváme v moci Ducha pravdy. To je jediný způsob; to je jediný způsob. Vidíte, že je obrovský rozdíl mezi intelektuálním poznáním pravdy a jejím poznáním do té míry, že zakoušíme její osvobozující, posvěcující moc v našem životě, že? Je možné mít v hlavě znalost pravdy a nebýt jí osvobozen nebo posvěcen? Je to možné? Ach, víte, že je to tak… Víte, že to tak je… Je to velmi možné… Je děsivě možné znát spoustu pravdy a nemít žádnou zkušenost s její posvěcující, osvobozující mocí v životě. Víte, poznat pravdu pak vyžaduje mnohem víc než jen dát jí intelektuální souhlas. Můžete dát pravdě intelektuální souhlas, a přitom jí nebýt proměněni.

Co tedy znamená poznat pravdu do té míry, že zakoušíme její osvobozující a posvěcující moc? Dovolte mi, abych vám uvedl jen tři kroky, které s tím souvisejí. Zapište si je… Jsou velmi důležité. Abyste poznali pravdu do té míry, že zakusíte její osvobozující, posvěcující moc v životě, musíte: krok 1- uchopit ji intelektem. Musíte co? Uchopit ji intelektem. Musíte, ano, dát pravdě intelektuální souhlas. Musíte ji pochopit. Pochopit ji. To je podstatné. Neříkám, že není podstatné uchopit pravdu intelektem, ale říkám, že nestačí jen uchopit pravdu intelektem. Co je druhá věc, kterou musíme udělat? Za prvé, musíme ji uchopit intelektem. Krok 2 –  musíme ji uchopit city. Jinými slovy, musíme si pravdu zamilovat, ocenit ji, vážit si jí, považovat ji za to nejcennější v našem životě; poznat, že je to perla nesmírné ceny. Slyším “amen”? {Amen.} Právě tady potřebujeme nadpřirozenou pomoc. Než vám to však vysvětlím, dovolte mi, abych vás seznámil s třetím krokem, který musíme učinit, chceme-li poznat pravdu do té míry, abychom zakusili její osvobozující, posvěcující moc v našem životě. Krok 3 – musíme se pravdě podřídit vůlí. Pochopili jste tyto tři body? Krok 1- musíme ji uchopit intelektem, krok2 – musíme co? Přijmout ji city. Krok 3 –  a to je nejdůležitější. Musíme co? Podřídit se ji vůlí. Musíme se podřídit pravdě, musíme ji poslouchat. Musíme se rozhodnout žít svůj život v souladu s nároky Toho, který je Pravda. Až to uděláme, drazí přátelé, ale, až… až to uděláme, zakusíme její osvobozující, posvěcující moc v životě. Slyším “amen”? {Amen.} Vidíte…

Rád to říkám takto: Musíme pravdu nejen chápat, ale také pod ní stát. Je rozdíl mezi pochopením pravdy a postavením se pod pravdu? Ano! Pochopit pravdu znamená dát jí intelektuální souhlas; stát pod pravdou znamená podřídit se jí, podřídit jí svou vůli, nechat ji ve svém životě působit. Přátelé, co vás dovede od pochopení pravdy k postavení se za pravdu? Je to prostřední krok. Co to je? Přijmout Pravdu, milovat Pravdu. Slyším “amen”?  Víte… když poznáme, že Pravda není jen abstraktní pojem, ale osoba, konkrétně kdo? …Ježíš Kristus; a začneme ho milovat. Tehdy se rozhodneme odevzdat mu svou vůli, a to bez výhrad. Amen? {Amen.}

A teprve když uděláme tento třetí krok, můj drahý bratře, sestro, zakusíme ve svém životě posvěcující a osvobozující moc pravdy. Musíme udělat ten třetí krok. Ale tady je klíčový bod… Nepřehlédněte ho… I když můžeme udělat krok číslo 1, dát pravdě intelektuální souhlas; …bez pomoci Ducha svatého můžete do značné míry pochopit, můžete porozumět pravdě… ne plně, ne do hloubky… ne do té míry, aby vám to Duch svatý umožnil; ale do značné míry to můžete udělat bez pomoci Ducha svatého. Můžete dát pravdě intelektuální souhlas. Ale, moji drazí přátelé, co vy ani já nemůžeme udělat, je učinit kroky 2 a 3 bez pomoci Ducha Svatého. Proč? Římanům 8,7… Římanům 8,7… Není to tam, ale zapište si to do svých poznámek. Co říká Římanům 8,7? “Soustředění na sebe je” co? “…Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani” co? “…nemůže podřídit Božímu zákonu!” Opravdu? Ano, opravdu. Ujistěme se, že rozumíme tomu, co nám zde Pavel říká. Především, co je to “tělesná mysl”? Co je to tělesná mysl? Víte… Kdysi jsem si myslel, že… pokud je tělesná mysl nepřátelská vůči Bohu, nepodléhá Božímu zákonu a ani podléhat nemůže. Pak to musí být někdo, kdo opravdu vážně zabředl do hříchu. To je zralý rebel. Je to tak? Ne, moji drazí přátelé, takoví jsme od přirozenosti všichni. Opravdu? Ano. Víte… cokoli se narodilo z těla, je tělo {Jan 3,6}, a my jsme tělesně smýšlející, dokud se, co? …nenarodíme z Ducha, nenarodíme se znovu… Pak se staneme duchovně smýšlejícími. Ale až do obrácení jsme všichni od přirozenosti, co? …tělesně smýšlející. Souhlasíte se mnou? …a jako takoví jsme přirozeně… Jaký je náš postoj k Bohu? Tělesná mysl je co? …nepřátelská vůči Bohu. Co znamená “nepřátelství”? Můžete to pochopit podle slova “nepřítel”. Tělesná mysl má vůči Bohu “nepřátelství”, “nenávist”. Někteří z vás si možná říkají: “No, počkejte chvíli! Víte… to je trochu silné slovo, ne?”. Znám lidi, kteří si nedělají žádné nároky na to, že se obrátili, že se narodili z Ducha, a kteří by nikdy netvrdili, že nenávidí Boha. Moji drazí přátelé, prosím, vyslechněte mě…

Chcete-li opravdu vědět, co si přirozený člověk myslí o Bohu, musíte jít na Kalvárii. Co udělá přirozený člověk Bohu, když dostane příležitost? Zavraždí ho. Vidíte… Kalvárie neodhaluje pouze Boží charakter v osobě Ježíše Krista, ale také charakter člověka v osobě těch, kteří ho přibíjejí na kříž. Dost děsivé, co tam vidíme o sobě, že? Boha přirozeně nenávidíme natolik, že kdybychom měli příležitost, zlikvidujeme ho. Právě proto, drazí přátelé, máme-li být schopni udělat krok 2: přijmout Pravdu s náklonností… a pamatujte, že Pravda je nakonec… Kdo? …Ježíš. …pokud Ho máme obejmout, a ne ukřižovat, musí se stát něco nadpřirozeného. Slyším “amen”? {Amen.}

Musíme mít nové srdce, srdce, které ho poznává, s nadpřirozenými schopnostmi milovat toho, koho přirozeně nenávidíme. Dává to smysl? …a pokud vy nedokážete udělat krok 2… …pokud já nedokážu udělat krok 2 mocí Ducha svatého a začít milovat Pravdu; nikdy neuděláme krok 3. Je to Kristova láska, která nás omezuje. {2 Kor 5,14}. Když podřídím svou vůli Ježíši, pokud je mu skutečně podřízena, je to proto, že ho miluji a vím, že on miluje mě. Mimochodem, milovat Ho mohu jen proto, že On první miloval mě. {1 J 4,19}. Amen? {Amen.} … A kde zjistím, jak moc mě On první miluje? Opět na kříži, na Kalvárii. Vidíte… na kříži toho zjistíte strašně moc nejen o sobě, ale i o Ježíši; a na kříži také o Otci.

Na tomto semináři strávíme hodně času tím, že vás zavedeme ke kříži, drazí přátelé. Podívejte se… Mám stejnou posedlost jako apoštol Pavel. Jsem rozhodnutý neznat mezi vámi nic jiného než Krista a Jeho ukřižovaného. {1 Kor 2,2}. V tom je ta proměňující moc. Je to pohled na Beránka… zabitého. {Rev 5,6} V tom je ta moc. Tam je uchváceno srdce a tam je přemožena vůle. Amen? {Amen.} Vidíte… na kříži se dějí různé věci… Svědomí je usvědčeno, mysl je přesvědčena, srdce je uchváceno, vůle je přemožena a život je obrácen. To vše se děje… kde? Na kříži, na kříži. Prosím… dovolte mi, abych vás přivedl, dovolte mi, abych vás při našem společném studiu často přiváděl k úpatí kříže. Tam se to děje, přátelé. Bůh nám však pomáhej uvědomit si, že máme-li poznat pravdu, – a to až do té míry, abychom zakusili její osvobozující, posvěcující moc v životě -, musíme mít nadpřirozenou pomoc. Protože nejen tělesná mysl je nepřátelská vůči Bohu. Co se v tomtéž verši píše dále? To, že tělesná mysl je nepřátelská vůči Bohu, nám brání udělat krok 2. Přirozeně. Ale co ten verš říká dál? “Nepodřizuje se Božímu zákonu, ba ani…” Co? “…nemůže! ” {Řím 8,7} To nám brání vzít si, co?

Krok 3! Podvolení se… své vůli… rozhodnutí poslouchat Pravdu. Vy ani já to nemůžeme udělat, drazí přátelé, bez moci Ducha svatého. Nemůžeme! Je to nemožné! Teď musím vložit malou upřesňující poznámku, a to nepřehlédněte, v průběhu studia budeme na tento bod stále narážet. Prosím, vězte, že ačkoli se tělesná mysl nemůže podřídit nebo podřídit duchu zákona; tělesná mysl může odvést pozoruhodnou práci, když podřídí chování, literu zákona. Slyšeli jste tuto upřesňující větu? Je to významné? Raději věřte, že je významný. Dovolte mi to zopakovat. Ačkoli tělesná mysl nedokáže podřídit duchu zákona sebe sama, své vlastní procesy, své myšlenky a pocity a své pohnutky a touhy… …co dokáže tělesná mysl v děsivě pozoruhodné míře, pokud jí stačí motivace ega? Co dokáže tělesná mysl? Dokáže podřídit vaše chování liteře zákona, a právě v tom spočívá její pozoruhodná schopnost oklamat nás, abychom si mysleli, že jsme něco, co nejsme. Slyšíte mě, drazí přátelé?

Přesně to je pokrytectví. Je to dodržování litery zákona a předvádění se. Chovat se dobře a namlouvat druhým a možná i sobě, že jste… kdo? …křesťan. Vždyť se chováš mnohem lépe než většina lidí. Co o tomto přirozeném srdci říká Písmo? Říká se v něm, že je nade všechno klamné a zoufale zlé. {Jer 17,9}. Děsivé na něm však je, že dokáže své hříšné nitro skrýt přepychovým zevnějškem. Ježíš ji nazval “obíleným hrobem”. {Mat 23,27}. Jste se mnou? Obílený hrob…, a co dále řekl o obíleném hrobě? Řekl, že je krásný… kde? …navenek. Ó, vypadá opravdu dobře. Ale uvnitř… co se děje? …kosti mrtvých lidí a všechno zkažené. Za vším tím bílým nátěrem se skrývá odporný, mrtvý, sobecký, starý muž; dělá všechny správné věci ze špatných důvodů. Požehnejte svému srdci, je jen možné, že by se něco z toho mohlo dít i dnes, v Boží církvi? Měli zákonici a farizeové, výhradní zkušenost s pokrytectvím, nebo je to lidská přirozenost být pokrytecký? Jsem tu, abych vám řekl, že je to lidská přirozenost, a prosím… mějte se mnou strpení. Dobře? To, co vám teď řeknu, vám nebude příliš příjemné a nebudete se mnou spokojeni, ale požehnejte svému srdci… Stejně vás musím milovat natolik, abych to udělal. Dobře? Budu se muset v průběhu tohoto semináře stále znovu vracet k otázce pokrytectví. Proč? Protože podle verdiktu Pravého svědka se stává velmi převládajícím problémem v církvi poslední doby.

No tak, pracujte na tom se mnou! Jak se ve Zjevení nazývá církev posledních časů? Poslední… Laodicea. Jsme na konci času? {Ano}. To znamená, že jsme… co? …laodicejská církev. Nyní připouštíme, že existují aspekty všech sedmi církví, které existují ve všech časových obdobích. Ale existují převládající charakteristiky, které existují v určitém časovém období, a převládající charakteristikou církve na konci času je podle Pravého svědectví… co? Jsme co? …vlažní! Jsme co? …vlažní. Co by to, prosím, znamenalo být vlažný? No… Pravý svědek říká, že nejste ani horký, ani studený. V tom byste se měli obrátit se mnou. Najdete to ve Zjevení, 13. kapitole, že? Zjevení, kapitola 13… Ne, oprava… Je to Zjevení, kapitola 3,verš 16. No… asi bychom to měli vzít trochu dřív, verš 14: “Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný  pravý, počátek stvoření Božího. Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký!” Pauza. Není to pozoruhodné tvrzení? Pravý Svědek by vlastně byl raději, kdybychom byli dokonce studení než… co? …vlažní! O tom později… Verš 16 “Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený.” Co udělám? Nesnesu tě v ústech.” A tak je to.

Děje se tu velmi děsivý sebeklam, že? Proč je laodicejská církev tak strašně sebeklamná? Čím to je, že si myslí, že jsou bohatí, vlastní statky a nic nepotřebují, a nevědí, že jsou ve skutečnosti ubozí, chudí, slepí, bídní a nazí? Proč?! Protože, drazí přátelé, mají podobu zbožnosti. {2 Tim 3,5} Slyšeli jste, co jsem řekl? Mají… co? …mají podobu zbožnosti. Mají tělesné srdce, které přivedlo jejich chování do souladu s literou zákona. Slyšeli jste, co jsem právě řekl? Jsou skutečně obrácení? Ne! Myslí si, že jsou skutečně obráceni? Ano! Myslí si, že jsou bohatí, že jim přibývá majetku a že nic nepotřebují. Proč se tak klamou?  Protože odvedli tak pozoruhodnou práci, že si na hrob nanesli bílou barvu. Slyším “amen”? {Amen.} Dnes večer je tam trochu ticho. Navenek jsou tak krásní, že sami sebe i ostatní oklamali, aby si mysleli, že jsou… co? …křesťané.

Moji drazí přátelé, prosím, pochopte, že je docela dobře možné, že někteří z nás se ocitnou v této pasti; a jestli mi máte za zlé, že to vůbec naznačuji, je mi líto, ale musím to naznačit, protože to říká Pravý svědek. Nesoudím vás, jen se s vámi dělím o Jeho verdikt; a soudí nás správně? Soudí? Ano! Proč? Protože On nevidí tak, jak vidí člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí… kam? No tak, kam hledí? Hledí na srdce! {1 Sam 16,7} A vidíte, On pozoruje nejen to, co děláme a co neděláme, ale pozoruje ještě důležitější věc, proč to děláme a proč to neděláme. On hledí na ducha, který stojí za naším chováním. My obvykle analyzujeme jen chování, ale On se dívá na motivy. A moji drazí přátelé, právě v tom spočívá vlažnost. Vidíte… spolupracujte se mnou. Být chladný, to znamená dělat špatné věci ze špatných důvodů. Dává to smysl? Jste navenek bezbožní, protože jste vnitřně bezbožní. Co je horké? Dělat správné věci ze správných důvodů. Navenek žiješ v souladu s literou zákona, protože tvé srdce je v souladu s duchem zákona. Děláte správné věci ze správných důvodů. Jste se mnou? Co myslíte, co je vlažnost? Je to konání správných věcí ze špatných důvodů. Slyším “amen”? {Amen!} Budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. {2 Tim 3,5}; a co je moc evangelia? Je v tom, že nás proměňuje obnovou naší mysli. {Řím 1,16 a 12,2}. Amen? {Amen.}

Víte… pravé křesťanství zahrnuje mnohem víc než jen úpravu chování. Pravé křesťanství zahrnuje proměnu srdce. Ale je tu strašně moc pokrytectví, kdy se snažíme “hrát si na církev”. Předstíráme, že jsme křesťané, když udržujeme své chování v souladu s literou zákona. A děsivé na tom je, že jsme v tom tak dobří, že jsme oklamali sami sebe a oklamali jsme i ostatní. Ale kdo se nikdy nenechá oklamat? No tak… kdo se nikdy nenechal napálit? Bůh se nikdy nenechá oklamat. Bratře, sestro, prosím, v příštích týdnech se mnou hledejte ve svých srdcích. Je to s tvou duší dobré? Vidíte? To je ta otázka. Je to dobře s tvou… co? …tvou duší. Jsi skutečně křesťanem? Nebo to jen předstíráš? …a jestli tě to uráží, že se tě na to ptám… Víte… někteří z vás, bělovlasých svatých, jsou v církvi už “několik” let a.… víte, možná se urazíte, že mám tu drzost se vás na to vůbec ptát. Ale požehnejte svým srdcím, můžete být v církvi celý život, a přitom se ani neobrátit. Víte, že… Doufám. Ani se neobrátit! A můžete si vést velmi dobře, …a předvádět opravdu dobré představení, …a být ctěni a respektováni svými spolubratry z církve. Můžeš zastávat funkci v církvi a ani se neobrátit.

Takže zpět k tomu, o čem jsme mluvili: když říkám, že tělesná mysl nedokáže udělat tři kroky – podřídit se Pravdě -, neříkám, že tělesná mysl nedokáže odvést pozoruhodnou práci, aby vaše chování bylo v souladu s literou zákona. Ale říkám, že tělesná mysl nemůže uvést myšlenky a pocity, vaše touhy a motivy do souladu s duchem zákona. To je to, co říkám. Je nám to všem jasné? {Ano}. Proto, máme-li poznat Pravdu do té míry, abychom zakusili její osvobozující, posvěcující moc v našich životech… drazí přátelé… co musíme mít? Co musíme mít? …musíme mít pomoc a moc Ducha svatého při našem studiu. Slyším “amen”? {Amen.} Víte… z celého srdce, z celého srdce, duše a mysli chci, aby to pro každého z vás byla zkušenost, která změní život. Bože chraň, abychom měli jen intelektuální cvičení. Ach ano, budeme vyzývat váš intelekt. Budeme se zabývat hlubokými pravdami. Budeme si vyhrnovat rukávy a pilně studovat Boží slovo. Jste na to připraveni? {Amen. Ano.} Zeptám se na to znovu. Potřebuji odpověď plnou nadšení. Jste na to připraveni? {Amen!} Je to to, co chcete? {Ano.} Přišel jsem vám říct, drazí přátelé, že jsem nepřišel, abych vás bavil. Nepřišel jsem sem, abych se s vámi podělil o senzační nápady lidského výmyslu. Přišel jsem si z Boží milosti vyhrnout rukávy a spolu s vámi se ponořit hluboko do dolu pravdy. Přijít, abychom získali poznání Pravdy, které nám změní život. Je to to, po čem toužíte? {Amen.} Dobře. Dobře. Přicházejte tedy dál, prosím, a pilně studujme společně.

Dovolte mi přečíst výrok, který hovoří o celém rozdílu mezi tím, zda máme pravdu, a tím, zda se necháme pravdou ovládat. Je v tom nějaký rozdíl? Máme jako lidé pravdu? Máme? {Ano}. Přátelé, o tom nepochybuji. Bůh nám svěřil pravdu. Ale je tu jeden problém. Jaký? Nedovolili jsme, aby se nás Pravda zmocnila. Kde berou tu odvahu to říkat? No… požehnejte svým srdcím… jsme stále tady. Ani bychom tady ještě neměli být. Chci slyšet víc než jedno “amen”. Neměli bychom tu ještě být. {Amen!} Už jsme měli být v Království. {Amen!} Už dávno jsme se měli stát účinnými svědky Krále a vhodnými občany Království. Slyším “amen”? {Amen.} Už dávno! Ale my jsme stále tady. Proč? Protože nemáme pravdu? Ne, my máme pravdu. V čem je problém? Nenechali jsme Pravdu, aby nás měnila! Proto jsme stále tady a zůstaneme tady, dokud nedovolíme Pravdě, aby nás měnila. Požehnejte svým srdcím, jestli zním naštvaně, tak to tak není. Jsem jen upřímný. Je v tom rozdíl. Moje drahá žena mi čas od času říká: “Steve, působíš, jako bys byl na lidi naštvaný.” Nejsem. Mám vás rád. Z Boží milosti to přirozeně nedokážu a chci vás vidět v Království. Ale z vlastní zkušenosti vím, že jen tím, že máte Pravdu, se tam nedostanete. Musíte dovolit, aby vás Pravda měnila. Musíte se nechat proměnit Pravdou zevnitř ven. Musíte se stát radikálně jiným člověkem. Do nebe se nedostanete jen tím, že se budete chovat spořádaně.

Ježíš Kristus vykoupil věčný život pro každého z nás. Věčný život si nemůžeme zasloužit. Ale, moji drazí přátelé, jsem tu, abych vám řekl, že se musíme připravit, chceme-li se někdy těšit z věčného života. Slyším “amen”? {Amen.} Nebe si nemůžete koupit, ale musíte se naučit být tam šťastní. A nikdo nebude v nebi šťastný, pokud se nenaučí být svatý. Protože štěstí je vedlejším produktem svatosti. Slyšeli jste, co jsem řekl? Štěstí je vedlejším produktem svatosti; a právě proto je na tomto světě tak málo lidí skutečně šťastných. Proč? Protože hledají štěstí, a pokud hledáte štěstí, nikdy ho nenajdete. Je to pravda? Ano, je to pravda. Pokud se snažíte učinit šťastnými sami sebe, nikdy štěstí skutečně nenajdete. Ano, možná na určitou dobu naleznete příjemný život v hříchu. {Heb 11,25}. Ale raději věřte a raději vězte, že je to opravdu krátké období; a poté skončíte ještě nešťastnější, jak kdy jste si s ním zahrávali. Slyším snad nějaké “amen”? Mluvím přímo k vám, přátelé! Pokud chcete být opravdu šťastní, naučte se být svatí. Naučte se žít svůj život zcela, výhradně pro Boha a pro druhé; v tom je štěstí, a tak se připravíte na to, že budete šťastní v nebi, protože to je to jediné, co se v nebi dělá. Nežije se pro sebe. Žijí pro všechny ostatní. Mimochodem… Těším se, až budu žít na místě, kde každý upřednostňuje mé štěstí před svým vlastním. Přemýšlejte o tom! Přemýšlejte o tom! Jaké by to bylo nádherné místo! Jaké to tady je? Právě naopak. Kdo se opravdu stará o vaše štěstí? Přirozeně vy. Vy se staráte o krok číslo 1 a každý se stará sám o sebe; a když se mi postavíte do cesty a ohrozíte mé štěstí, musím se s vámi vypořádat – a tak to na světě chodí. Slyšíte mě? Proto je to tak mizerné místo.

Ale z Boží milosti budeme jednoho dne žít na místě, kde naprosto každý upřednostní vaše štěstí – mé štěstí před svým vlastním. Dokážete si představit, jak nádherné by bylo žít na takovém místě? Ale, moji drazí přátelé, máme-li být vy i já připraveni žít v takovém místě, musíme se naučit žít tímto způsobem tady a teď. Slyším “amen”? {Amen.} Zde se stáváme vhodnými občany pro Království. Zde se učíme být svatí. Žít výhradně pro Boha a pro druhé, a ne pro sebe. Bůh nám pomůže prožít tento druh proměny, která je tak radikální, že ji Bible nazývá “znovuzrozením” – stáváním se novým stvořením.

Poslouchejte! Review and Herald, 25. září 1888. Review and Herald, 25. září 1888: “…pokud ti, kdo vyznávají, že věří pravdě, nejsou skrze ni posvěceni a povzneseni v myšlení a charakteru, nejsou před Bohem v tak příznivém postavení jako hříšník, který nikdy nebyl osvícený, pokud jde o jejího nároky.” Páni! Opravdu? Ano. Bůh by nás raději měl studené než vlažné. Víte, když máte pravdu, myslíte si, že jste, co? …bohatí ve statcích a máte potřebu? …nic. – A je mnohem méně pravděpodobné, že vás pravda osloví – pokud si myslíte, že ji máte. Čtěte dál: “Rychle se blížíme ke konci dějin tohoto světa. Každý okamžik má ten nejslavnostnější význam pro Boží dítě. Otázky, které by měly napadnout každé srdce, zní: “Jsem křesťan?”. “…Jsem křesťan? Je Boží slovo mým studiem? Přebývá Kristus v mém srdci vírou? Je Boží zákon pravidlem mého života? Pronikají zkoumavé pravdy, které vyznávám, že věřím, do nejskrytějších míst mého života? Uplatňuji jeho zásady ve svém pracovním životě? Má můj vliv spásnou moc pro ty, s nimiž se stýkám? Pokud pravda nemá výrazný a rozhodný vliv na charakter a život svého příjemce, nevykonává v životě své dílo tak, jak by měla; a ti, kdo nejsou posvěcováni poslušností pravdě, se musí obrátit, nebo budou…” Co? “…ztraceni!”

Bratře, sestro… máme pravdu. Dej Bůh, abychom se nechali ovládnout pravdou a obrátili se tím; a jak se to stane? Mocí Ducha pravdy. Proto bude naší praxí, dříve, než se pustíme do jakéhokoli studia, vážně, osobně pozvat Božího Ducha do svých srdcí. Uděláme to právě teď, v závěru tohoto úvodního studia; a po krátké přestávce budeme pokračovat. Chci však, milí přátelé, abyste na chvíli vstali od stolu, kolem kterého jsme se shromáždili, a šli ke dveřím. Co… co říká Pravý svědek laodicejské církvi? “Hle, stojím přede dveřmi a.…” Co? “…tluču.” {Zj 3,20}. Chce vstoupit a.… co? …povečeřet s námi. Jsme shromážděni kolem stolu, abychom otevřeli Chléb života {Jan 6,48} a nasytili se. Co však musíme udělat, abychom se tímto pokrmem nasytili a posílili? Co musíme dělat? Musíme pozvat Ducha svatého, aby vstoupil a.… co? …povečeřel s námi… povečeřel s námi… Mohli byste na závěr pokleknout se mnou na pár chvil k tiché modlitbě? Osobně pozvat Ducha Božího, aby vstoupil a povečeřel s vámi.

Můj Otče v nebesích, máme vzácnou příležitost a chceme ji co nejlépe využít. Dnes večer jsme se shromáždili u Tvého stolu, abychom se nasytili Chlebem života, ale musíme mít Ducha svatého, aby se k nám právě teď připojil. Slyšíme klepání na dveře našeho srdce a rozhodli jsme se tyto dveře otevřít a říci: “Pojď dál, pojď dál, nebeský hoste. Pojď dál a povečeř s námi. Dej nám ten hlad a žízeň, které přirozeně nemáme. Dej nám chuť na duchovní pokrm a pak, což je nejdůležitější, dej nám nadpřirozenou schopnost trávit a vstřebávat Chléb života, abychom se jím mohli nasytit.” Prosím ať se naplní tato modlitba, neboť o ni prosím ve jménu Ježíše. Amen.