Rozvoj charakteru je označen za nejdůležitější úkol, který byl kdy lidem svěřen. Během následující hodiny se budeme zabývat naší výsadou i odpovědností za to, abychom se svým charakterem podobali Kristu. Připojte se k nám nyní, k tomuto studiu osobní obnovy, kdy nás pastor Stephen Wallace provede “Od slávy k slávě”.

Děkujeme, že jste se vrátili. V naší úvodní lekci jsme pochopitelně nemohli stihnout vše probrat. Ale mám pro vás zaslíbení, o které bych se s vámi chtěl podělit, než budeme pokračovat druhou lekcí. Counsels on Sabbath School Work, strana 34 a 35. Najdete je v horní části strany 4. Poslechněte si to: “Jakmile hledač pravdy otevře Bibli, aby s úctou četl Boží výroky, zmocněný naléhavou touhou poznat, ‘co říká Pán’, bude mu dáno světlo a milost a uvidí podivuhodné věci z Božího zákona…” Cituje tam samozřejmě Davida a Žalmy. {Žalm 119,18}. “Velké pravdy, které byly po celé věky opomíjeny a nedoceněny, budou zjeveny Božím Duchem a ze známých textů zazáří nový význam. Každá stránka bude osvícena Duchem pravdy… Nejvzácnější pravdy budou zjeveny, zvídavé uši uslyší živá proroctví a svědomí lidí bude vyburcováno k činnosti.” Chcete takový zážitek, drazí přátelé? Ó, modlím se, abyste chtěli; a může být i náš, pokud budeme pilně studovat s pomocí a v síle Ducha pravdy. Amen? {Amen.} Může být náš, může být náš. A my jej potřebujeme. Velmi potřebujeme. Prophets and Kings (Od slávy k úpadku), str. 626: “Křesťané by se měli připravovat na to, co brzy přijde na svět jako ohromující překvapení, a tuto přípravu by měli uskutečňovat tím, že budou pilně studovat Boží slovo a snažit se přizpůsobit svůj život přikázáním. Závažné otázky věčnosti od nás vyžadují něco více než povrchní náboženství, náboženství slov a forem, kde pravda zůstává na vnějším dvoře. Bůh volá po probuzení a reformaci.” Amen? {Amen.} Ve skutečnosti, poslední Review & Herald, 22. března 1887: “Probuzení pravé zbožnosti mezi námi je největší a nejnaléhavější ze všech našich potřeb. Usilovat o něj by mělo být naším prvním úkolem.” Moji drazí přátelé, tato série probuzení, kterou v tomto sboru pořádáme, má potenciál naplnit tuto největší a nejnaléhavější potřebu a přinést nám jako lidu opravdové probuzení a reformaci. Pokud… pokud… budeme pilně studovat Boží slovo pod vlivem Ducha svatého, bude to zkušenost, která změní náš život. Přinese nový život. To je to, co znamená být oživen. Znamená to získat zcela novou zkušenost ve vztahu s Ježíšem Kristem. Bude Mu patřit mnohem víc, než jen rezervované místo na vnějším dvoře. On přichází a mění nás ze samého středu naší bytosti tím, že proměňuje naši mysl. A to nám může umožnit prožít skutečnou reformaci.

Víte, jaký je vždy výsledek oživení? Reformace. Ale reformace, která je výsledkem skutečného oživení, je víc než jen obílený hrob. {Mat 23,27} Je víc než jen forma zbožnosti. {2Tm 3,5}. Je to proměněný život, ano. Ale je opravdový, protože pramení z proměněného srdce, z proměněné mysli. Děláme správné věci ze správných důvodů. A tehdy se naše křesťanská zkušenost stává nejen radostí pro nás, ale stává se vítěznou a přitažlivou pro druhé; a my se můžeme stát věrnými svědky našeho Krále i vhodnými občany pro jeho království.

Nyní musíme pokračovat ve studiu a začít s klíčovým textem celého semináře. Ale co musíme udělat dříve než otevřeme Bibli? Musíme otevřít svá srdce. Víte, chci se s vámi o to podělit jako o pomůcku pro zapamatování. Používám ji již nějakou dobu a je to užitečné. Je až děsivé, jak soběstační máme tendenci být, když jde o studium Božího slova. Přiznáte to se mnou? Kéž nám Bůh pomůže překonat tuto soběstačnost. A já se snažím připomínat si to touto jednoduchou pomůckou pro zapamatování: než otevřu Bibli, musím otevřít dveře svého srdce a pozvat Ducha svatého, aby vstoupil. Je hluboce příznačné, drazí přátelé, že ta krásná slova “Hle, stojím u dveří a tluču…” {Zj 3,20} …Laodicejská církev. Ano, jsou adresována laodicejské církvi. Nuže… to je opravdu závažné vyjádření, protože nám říká, že Ježíš je venku. Ale, chvála Bohu, zároveň nás ujišťuje, že chce přijít, kam? …dovnitř. Ale nutí nás někdy? Upřímně. Vtrhne někdy dovnitř? Ne. On, co dělá? Stojí u dveří a tluče.

Viděli jste někdy výtvarné ztvárnění tohoto textu? Ježíš stojí u dveří a tluče. Podívali jste se pozorně na dveře? Co je na těch dveřích jedinečného? Není na nich žádná klika. Co se nám tím umělec snaží říct? Pokud se mají otevřít, tak odkud? …zevnitř. Vidíte… Ježíš je gentleman. Nikomu se nevnucuje. On tluče. Slyšíte to tlučení? Prosím, využijte této příležitosti a otevřete mu dveře a požádejte ho, aby vstoupil a, co? …povečeřel s vámi. Nebo jak říká Bible krále Jakuba (KJV): “povečeřet s vámi”. Víte, povečeřet znamená večeři, stejně jako večerní jídlo (pozn. překl.: v angličtině supper/dinner, v češtině jeden výraz večeře). Znamená to jíst s vámi. Chystáme se jíst další duchovní jídlo. Budeme se živit Chlebem života. Ale, moji drazí přátelé, pokud se pokusíte… Teď mě poslouchejte! Prosím, pochopte to! Pokud se budeme snažit jíst Chléb života, aniž bychom pozvali Ducha svatého, aby k nám přišel a večeřel s námi, skončíme jen s vážným případem duchovní poruchy zažívání. Slyšeli jste, co jsem řekl? Proč? Protože bez pomoci Ducha svatého nemáte hlad a žízeň, nemáte přirozenou chuť na duchovní věci; a pokud se snažíte krmit se něčím, na co nemáte chuť, bude to problém. Možná to budete schopni pozřít, ale nebude vám to chutnat. Navíc, pochopte tento bod, je zapotřebí Ducha svatého, aby nám umožnil strávit Chléb života. Víte… co potřebujete k tomu, abyste byli schopni strávit fyzický chléb? Jak se tomu říká? Enzymy. To víte. Ano? Enzymy jsou potřeba k tomu, aby se potrava rozložila a vy jste z ní mohli být vyživeni. Musíme mít, drazí přátelé, enzym Ducha svatého, který rozkládá Chléb života, abychom jím mohli být živeni a posilněni. Víte… jste tím, co jíte, a to platí zejména o tom, čím živíte svou mysl… a svého ducha. A my se chystáme živit svou mysl… a svého ducha Chlebem života, pravým pokrmem. Amen? {Amen.} Ježíš řekl: “Kdo jí z mého těla, bude mít…” Co? “…život.” O čem to mluvil? Tělo nezíská nic, říká v Janovi 6,63: “Slova, která jsem vám pověděl, jsou…” Co? “…Duch a jsou život.” Máme se živit jeho slovem, ale není možné, abychom v důsledku tohoto pokrmu zažívali duchovní růst, zdraví a blahobyt, jako výsledek tohoto jídla, pokud ho nebudeme schopni strávit pomocí enzymů Ducha svatého. Pokud nemáte enzymy Ducha svatého, prostě… Ano… Budete to chtít všechno znovu vyzvrátit. No, mluvím dost obrazně, ale chci, abyste pochopili, jak zásadní je mít Ducha svatého, pokud chceme být tímto pokrmem požehnaní. Rozumíme tomu všichni?

Dobře… poklekněme na chvíli a osobně přistupme ke dveřím, otevřeme je a požádejme Ho, aby vstoupil a večeřel s námi. Když se budeš modlit za sebe, vzpomenul bys na modlitbě i na svého bratra zde? Modleme se nyní. Potřebujeme se modlit.

Otče můj nebeský, ve jménu Ježíše Krista, Pána, naší Spravedlnosti, směle přicházím do tvé přítomnosti. Ne proto, že bych se považoval za hodného audience u tebe, ale proto, že hoden je Beránek, který byl zabit. Ach, děkuji ti, Pane, za novou a živou cestu, kterou jsi mi poskytl za tak nekonečnou cenu. Děkuji Ti, že jsem přijat v Milovaném, obmyt Jeho krví a oděn Jeho neposkvrněným rouchem, mohu před Tebou stát s důvěrou v Tvé plné přijetí. …a to mi dává… dává mi to odvahu prosit Tě, abys nám zvláštním způsobem požehnal, když budeme dnes večer pokračovat v našem studiu. Vylij na nás Ducha svatého, Pane Bože. Chceme vidět nové světlo. Osvětli tedy stránky Svatého Slova a dej nám tu nadpřirozenou schopnost vidět světlo s duchovním rozlišováním. Pomoz nám ho nejen pochopit, pomoz nám ho ocenit a hlavně nám pomoz se jím řídit. Otevíráme dveře svého srdce a říkáme: “Pojď dál, nebeský Hoste, pojď dál a povečeř s námi.” Pravím: Otče, prosím, milostivě si mě použij jako kanál požehnání pravdy, to je má modlitba v Ježíšově jménu. Amen.

Klíčovým textem celého semináře je 2. Korintským 3,18. Právě z tohoto textu jsme převzali název “Od slávy k slávě” a název naší lekce, lekce 2: “Sláva Páně”. V 2. Korintským 3,18 je nejstručněji shrnuta podstata rozvoje křesťanského charakteru. Abychom to však pochopili, podívejme se společně trochu blíže na tato slova. Dobře? V tomto semináři se nespokojíme jen s povrchní prací. Budeme se opravdu hlouběji zabývat různými pasážemi, které budeme probírat. 2. Korintským 3,18 v Novém překladu Bible krále Jakuba zní takto: “Ale my všichni…” Všimněte si, prosím, osobního zájmena, které zahrnuje i autora Pavla. Je zřejmé, že zahrnuje i sebe, když pak mluví ke křesťanům. Dobře? My všichni věřící. “My všichni s nezakrytou tváří…” Zde máme hned na začátku zajímavý příklad toho, jak Nový král Jakub (NKJV) přeložil původní jazyk přesněji než král Jakub (KJV). Král Jakub na tomto místě říká: “…ale my všichni s odhalenou tváří;” což je poměrně přesné, ale nerozpoznáme z toho, že Pavel vytváří kontrast… významný kontrast mezi naší zkušeností a zkušeností Mojžíše. Když se podíváte do 2. listu Korintským, 3. kapitoly, všimnete si, že ve 13. verši Pavel říká, že Mojžíš si musel přes tvář dát, co? …závoj. Naproti tomu v 18. verši říká: “…ale my všichni s nezakrytou tváří”. Stejné slovo v řečtině je zde ve slovesném tvaru. Stejné slovo. Velmi zajímavé… Jinými slovy, existuje rozdíl mezi naší a Mojžíšovou zkušeností. Mojžíš měl závoj – my závoj nepotřebujeme. Teď jsem jen chtěl upozornit, že o jeho významu budeme mluvit později v semináři. {L08 – str. 7 nebo 35’36”}. Čteme dál: “A my všichni,” Co děláme? “spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu jako v zrcadle, jsme proměňováni v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha.“ (2. Kor. 3,18 ČSP). V tomto verši je obsaženo tolik hluboké pravdy… Tolik. Prostudujme to společně. “Ale my všichni s nezakrytou tváří,” co děláme? “Díváme se jako do zrcadla.” Král Jakub říká, že hledíme jako do skla, což je staromódní slovo pro “zrcadlo”. A teď… pozorně se dívejte. Řecký výraz, který je přeložen “jako v zrcadle”, lze také přeložit velmi přesně “jako zrcadlo”. Hledět jako v zrcadle nebo hledět jako zrcadlo. Řečtina vám dovolí obojí. Mimochodem, je zajímavé, že některé novější překlady přešly na výraz “hledět jako zrcadlo”.

Který z nich měl Pavel na mysli? Měl na mysli hledět jako do zrcadla? Jinými slovy, pohled na něco, co se nám odráží. Nebo měl na mysli hledění jako zrcadlo? Hledění za účelem zrcadlení. Co měl na mysli? Myslím, že měl na mysli obojí. A myslím, že tento výraz použil záměrně, protože chtěl, abychom hleděli na Pánovu slávu, jak se odráží k nám. Ale za účelem čeho? …abychom ji odráželi ostatním. Dává to smysl? Hledět jako do zrcadla, ano, ale hledět také jako zrcadlo, za účelem odrazu druhým. Na co tedy hledíme jako v zrcadle nebo jako zrcadlo? Co? Co to je? Další řádek: “…slávu Páně…” …uděláme si pauzu, než to objasníme. Když to děláme, když hledíme jako do zrcadla nebo jako zrcadlo na Hospodinovu slávu – co se děje? Jsme proměňováni. Jsme, co? …proměňováni. A teď prosím, ti z vás, kteří mají Bibli krále Jakuba, udělejte laskavost. Král Jakub říká: “…jsme změněni.”. Nemám problém s tím, že se říká “změněni”, a ne “proměněni”. Nevhodnost tohoto překladu spočívá ve slovesném čase. Následujte mě, prosím. “…jsou proměňováni” je mnohem bližší řeckému slovesnému času. Víte, řecký slovesný čas je v přítomném čase činném. Přítomný činný čas v řečtině, pozorně si to zapamatujte, přítomný činný čas v řečtině se nepodobá ničemu, co máme v angličtině. Přítomný čas činný jste v řečtině použili, když jste chtěli naznačit probíhající nepřetržitý děj, ať už to byl děj jakýkoli. V tomto případě je to proměna nebo změna. Nejblíže řeckému významu tohoto slovesa se můžeme v angličtině přiblížit tím, co udělal Nový král Jakub: …jsme proměňováni. “Proměňujeme se” … chápete to? Je to něco, co je, jaké? …probíhající děj… je to postupné… je to nepřetržité, je to něco, co se stále děje. Víte, “být změněný” zní skoro tak, jako by se to stalo v určitém okamžiku a dobře, je to za námi. A teď, co bude dál, Pane? Jsem proměněn. Takhle probíhá křesťanská zkušenost? Ale ne, moji drazí přátelé. Tato proměna je dílem, jakým? …celoživotním. {3T 325.2} Neustále jsme v procesu změny či proměny. Velmi důležitý pojem, který byste měli pochopit. Jsme proměňováni.

V co jsme proměňováni? …na stejný obraz. Co to je? No, to je Pánova sláva. Víte, jasná pravda, která z tohoto verše vyplývá, je vyjádřená takto. Při hledění na něco jsme proměňováni, proměňováni v podobu toho, na co hledíme. Už jste to někdy slyšeli? Jsme proměňováni v podobu toho, na co hledíme. Bible to sice takto neříká, ale v tomto verši tuto pravdu uvádí. Jsme proměňováni ve stejný obraz. Co to je? No, je to to, na co se díváme… a co je to, na co se díváme? Sláva Páně. Pokud jsme tedy proměňováni ve stejný obraz, jak se budeme proměňovat? “…od slávy k slávě.” Proměňovat do podoby toho, co postupně spatřujeme. Vidíte, že postupnost proměny je zde vyzdvižena zcela jasně: “od slávy k slávě”. Od jednoho stupně vývoje charakteru ke druhému. Vždy a neustále se přibližujeme k podobnosti toho, co pozorujeme. Dává to smysl?

A nyní… klíčový koncept; nenechte si ho ujít! Kdo nás mění? Měníme se my sami? Můžeme změnit sami sebe? Ne více než leopard může změnit své skvrny nebo Etiopan barvu své kůže. My musíme být změněni, drazí přátelé. Co musíme? …být změněni. Spolupracujte se mnou. Co je to za sloveso? No tak, studenti angličtiny, pomozte mi. “Be changed.” Co je to za sloveso? Pasivní. Pasivní sloveso. Musíme být změněni. Víte, co je to pasivní sloveso? Tady se díváte trochu nechápavě. Ty hodiny angličtiny byly už dávno, že? Ano! Pasivní sloveso je v protikladu k aktivnímu slovesu. Co je aktivní sloveso? To je něco, co děláte. Dobře? Běžím. To je aktivní sloveso. Dělám to. Byl jsem přejetý. To je pasivní sloveso. Bylo mi to způsobeno. Sledujete to? Být změněný je pasivní sloveso. Je to něco, co je nám co? …způsobeno. A teď, co je to, co nás mění? Kdo jediný nás může změnit? Poslední řádek: “jako od Pána Ducha”. Slyším snad Amen? {Amen.} Nemůžeš změnit sám sebe, nemohu změnit sám sebe. Musíme být změněni. Jedná se o pasivní sloveso, ale pozor! Prosím, sledujte mě! Ačkoli se jedná o pasivní sloveso, ačkoli nemůžeme sami sebe změnit, znamená to, že v tomto procesu nemáme nic dělat? Znamená to, že si jen sedneme, uvolníme se, necháme se unášet a dovolíme to Bohu? Znamená to něco takového? Rozhodně ne, takový význam to nemá, milí přátelé, prosím… … k takovému závěru byste dospět neměli.

Máme-li se nechat proměnit, musíme hrát naprosto zásadní, aktivní a spolupracující roli, když chceme být proměněni Duchem svatým! Co to je? Jaká je naše kooperativní role? Řekněte mi ze samotného textu, jaká je naše kooperativní role? Máme-li být proměněni “od slávy k slávě” mocí Ducha svatého, co musíme dělat? … hledět na Pánovu slávu. Slyším snad Amen? {Amen.} Vidíte, že jste proměňováni v podobu toho, na co hledíte. Jedině Duch svatý vás může změnit, ale Duch svatý vás ani nemůže změnit, pokud nespolupracujete tím, že se díváte na Pánovu slávu… …a každý řekne, no tak… {Amen.} To není volitelné, drazí přátelé. Je to naprosto nezbytné. Vy ani já nemůžeme být proměňováni v podobu toho, na co hledíme… Nemůžeme být proměňováni do podoby Pánovy slávy, pokud se nedíváme na Pánovu slávu. Nemůžeme. Dobře. To nás vede k další otázce.

Co je to Pánova sláva? Co je to Pánova sláva? To je tak zásadní. Sledujte prosím. Chci vám na tuto otázku dát biblickou odpověď, protože je to tak zásadní. Podívejme se do knihy  Exodus, kapitoly 33. A bylo by dobré, kdybyste si ji ve své Bibli nalistovali, podtrhli si ji, pokud není podtržená, ale pokud chcete použít tištěný materiál, je tam. Exodus 33, verše 18 a 19. Chci, abyste si poslechli rozhovor mezi Mojžíšem a Bohem na hoře Sinaj. Ten příběh znáte. Když byl Mojžíš na hoře, dostal dvě kamenné desky. Sestoupil dolů, našel Izraelce tančící kolem zlatého telete, hodil kamenné desky na zem, rozbil je. Spěchá zpět nahoru, aby se přimluvil za děti Izraele. Je to tak? Předobraz Krista, krásný předobraz Krista v této roli. V 18. verši však vyslovuje pozoruhodnou prosbu, zatímco je tam nahoře u Boha. Co říká? “On řekl: ‘Dovol'” nebo známějším překladem krále Jakuba “Prosím tě”. “ukaž mi svou” co? “…slávu!” Konkrétně Mojžíš žádá, aby viděl co? …Boží slávu. Nyní se dozvíme, co je Boží sláva, že? Co je to, co Bůh Mojžíšovi zjevuje jako odpověď na jeho žádost o spatření Boží slávy? Co je to, co se mu Bůh chystá zjevit? Podívejte se na další verš. Verš 19. “Tehdy On,” velké “O”, to je Bůh, který mluví, “Odpověděl: Nechám projít kolem tebe všechnu svou…” Co? “dobrotu a zavolám před tebou jméno Hospodin. ‘” Velmi zajímavé. Boží sláva má zřejmě něco společného s jeho dobrotou. Co to je? To je morální kvalita jeho osoby a má to také něco společného s jeho jménem. Dává to smysl? Nyní poslouchejme, jak Bůh pokračuje ve zjevování své dobroty tím, že vyhlašuje své jméno. Pojďte se mnou do 34. kapitoly, pátého a následujících veršů: “Hospodin sestoupil v oblaku, stál tam s ním a zavolal jméno Hospodin.” Není to to, co řekl, že udělá? Ano. Co je to za jméno? “Hospodin prošel kolem něho a zavolal: Hospodin, Hospodin, Bůh soucitný a milostivý, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství a věrnosti, zachovává milosrdenství tisícům, snímá vinu, přestoupení a hřích, jistě však nenechá viníka bez trestu, …” Co tu máme? Co tu máme při hlásání jeho jména? … máme ctnosti, které tvoří Jeho charakter. Rozumíme tomu všichni? Závěr: v čem spočívá Boží sláva? Je to Jeho charakter. Amen? {Amen.} Boží sláva je jeho, co? …jeho charakter. Teď jsme to zjistili z Písma.

Potvrďme si to na základě inspirovaného komentáře Písma, který máme jako lid k dispozici. Review and Herald, 3. listopadu 1896. Dole na straně 4. Vidíte, kde se nacházíme? “Je to jeho spravedlivý charakter, který tvoří Boží slávu…” Rozumíme tomu všichni? Co je Boží sláva? Je to jeho spravedlivý charakter? Moji drazí přátelé, nemohu snad ani dostatečně zdůraznit, jak důležité je pochopit to, co jsme právě sdíleli, a držet se toho. Proč? Dobře, chceme společně studovat, co říká Pán o tématu budování charakteru. Je to tak? To jsme si slíbili v naší úvodní lekci. Abychom však mohli porozumět tomu, co říká Pán na toto téma, musíme vědět, jaký je biblický termín pro tento pojem. Víte… kdybyste byli přesvědčeni, že budování charakteru je nejdůležitějším dílem, jaké kdy bylo lidem svěřeno, a že nikdy předtím nebylo jeho pilné studium tak důležité jako nyní {Education 225}, a šli byste domů odhodláni zjistit, co o budování charakteru říká Bible, co byste asi udělali? No, pravděpodobně byste šli do své knihovny do poličky a vytáhli byste si konkordanci, Strongovu vyčerpávající konkordanci. Že? Sfoukli byste z ní prach a pak byste vyhledali jaké slovo? Charakter, že? Chtěli byste zjistit, co Bible říká o budování charakteru. Hledali byste slovo “charakter”. Co byste zjistili? Už jste to někdy udělali? Ve Strongově vyčerpávající konkordanci. Co je to vyčerpávající konkordance? To je ta, která obsahuje každé slovo v Bibli, dokonce i všechna “the” a “a”. Pokud je vyčerpávající, musí v ní být všechna tato slova uvedena. Dokonce i věci, které byste se nikdy neobtěžovali vyhledat. Dobře, to je vyčerpávající konkordance. Zkuste to. Strongova vyčerpávající konkordance pro Bibli krále Jakuba. Vyhledejte slovo “charakter”. Co zjistíte? Není tam. Není tam. Ani jednou se v Bibli krále Jakuba neobjevuje slovo “charakter”, a kdybyste to nevěděli, co byste z toho mohli vyvodit? Bible o budování charakteru nic neříká. O čem to ten přednášející na semináři mluví? O nejdůležitějším díle, které kdy bylo lidem svěřeno. Bible se jím zjevně nezabývá, dokonce o něm ani nemluví. Byl by to správný závěr? Ach, moji drazí přátelé, to by byl radikálně špatný závěr.

Trvám na tom, prosím, věnujte mi pozornost. Trvám na tom, že celé Písmo se převážně a důsledně zabývá naší obnovou do podoby našeho Stvořitele. To je všezahrnující téma Bible. Ale to nepoznáte a neoceníte, dokud nepochopíte biblický termín “charakter”; a co to je? Je to g-l-o-r-y. Je to sláva! Vezměte si Strongovu vyčerpávající konkordanci a najděte si slovo “sláva” a budete mít stránku za stránkou materiálu o charakteru. Protože biblický výraz pro “charakter” je co? …je sláva. Rozumíme tomu všichni? Existují i další termíny, které se používají v souvislosti s charakterem; “jméno” je jedním z nich, jak jste viděli, že je zde úzce spojeno s tím, když Mojžíš řekl: “Prosím tě, ukaž mi svou slávu”. Bůh řekl: “Zjevím své” co? “…své jméno.” “Milost” je v pravém smyslu také velmi úzce spjata s charakterem. Někdy je s ním prakticky synonymem. To si vysvětlíme, až budeme pokračovat. Ale hlavním výrazem v Písmu pro charakter je, co? …je sláva. Teď se držte tohoto klíče. To je vzácný exegetický klíč. Ooo, to je velké slovo. Co je to exegetický klíč? Co je to exegeze? To je studium Bible. Odemykání pravdy. Odemykání pasáží Písma, abychom mohli porozumět pravdě. To je exegeze. A my jsme vám právě dali vzácný exegetický klíč, který vám pomůže odemknout vzácnou pravdu. Zejména v těch pasážích, ve kterých najdete slovo “sláva”. Pokud máte podobnou zkušenost jako já, tak než jsem měl tento exegetický klíč a pochopil jsem, že biblický výraz pro charakter je “sláva”; kdykoli jsem narazil na slovo “sláva”, myslel jsem si, že to prostě znamená nějaké jasné světlo. Že ano? Víte, sláva, ou… Boží sláva je velmi jasná. Ano, Boží sláva je jasná. Ano, je spojena se světlem. Ale vězte, milí přátelé, že Boží sláva je především jeho charakter. Amen?

Kdykoli od této chvíle, pokud jste to dosud nepraktikovali, narazíte v Písmu na slovo sláva, chci, abyste si začali představovat: co? …charakter; a když se toho budete držet, budete na dobré cestě zjistit, co Bible říká o budování charakteru. Dovolte mi uvést krátký příklad. Začtěte se se mnou do Izajáše, Izajáš 60. kapitola. Vyhledám si ji v Bibli. Máte ji tam vytištěnou. Ale je dobré si ji v Bibli vyhledat. Tato pasáž Písma je obzvláště důležitá a vztahuje se na nás, moji drazí přátelé, v těchto závěrečných hodinách pozemských dějin. Ano, je to prorocká pasáž, která má dvojí naplnění. Její první aplikace se týkala prvního Kristova příchodu a ten se naplnil. Má však i druhou aplikaci a vztahuje se na Boží církev těsně před druhým Kristovým příchodem. Zaměřím se s vámi na její sekundární prorockou aplikaci. Dáváte pozor? Poslyšte, jak je to adresováno nám, v těchto závěrečných hodinách pozemských dějin. Naslouchejte naléhavosti v prorokově hlase: “Povstaň, rozjasni se,” Co musíš udělat? “…povstaň, rozjasni se.” Dobře, Izajáši, ale jak? Jak můžeme zářit? Odpověď je následovná. “protože přišlo tvé světlo..” Můžete svítit bez světla? Ne! Máme-li tedy povstat a zářit, musíme mít světlo. Dobře, Izajáši, jak toto světlo získáme? Odkud toto světlo pochází? Poslouchejte. Další řádek: “a vzešla nad tebou Hospodinova sláva.” (Iz 60,1). Jaké slovo jste tam právě slyšeli, třído? Sláva. Co jste udělali? Okamžitě jste si pomysleli, co? No tak. …charakter. Použili jste svůj exegetický klíč a uvědomili jste si, že to, o čem zde Izajáš mluví, je Boží charakter zjevený v Kom? …v Pánu, Ježíši Kristu. Amen? {Amen.} Vidíte, že Ježíš Kristus je “záře”, Židům 1, verš 3, “On je září jeho slávy”. Amen? Jinými slovy, On je nezmenšeným odleskem Božího charakteru. Vzpomínáte? Co znamená sláva? …charakter. Když tedy Bible říká, že Ježíš je září Boží slávy, ve skutečnosti nám říká, že Ježíš je nezmenšeným odleskem Božího charakteru. On je Slunce spravedlnosti. S-L-U-N-C-E. Dobře, On je co? …On je Slunce spravedlnosti. On je nezmenšeným odleskem světla týkajícího se Božího charakteru; a to na nás svítí. To je zdroj světla. Dobře?

Jak tedy máme zazářit? Jak máme zářit? Podívejte se na další verš. Verš 2 (Iz 60,2): “Neboť hle, tma přikryje zemi a hustá temnota národy, …”. Mimochodem, král Jakub říká: “…hluboká tma lidi.” To je pravda. Vlastně se mi to líbí víc. Moji drazí přátelé, tyto dva řádky nám zcela jasně říkají, že se tato pasáž vztahuje zejména na kdy? …právě teď. Otázka: Kdy je největší tma? Těsně před svítáním. Slunce spravedlnosti se právě vrací. Slyším “amen”? Co tedy můžeme očekávat, že planetu Zemi zahalí? Hluboká tma. Nebylo to tak před prvním naplněním této pasáže? S prvním příchodem Krista? Ach, planeta Země a lidstvo byly zahaleny do velké temnoty, drazí přátelé; a tak je tomu i před druhým příchodem. Panuje hluboká temnota. Hluboká temnota nad lidmi. Velká temnota. Jak to, že máme v této velké temnotě zářit? Podívejte se na druhou část druhého verše (Iz 60,2): “ale nad tebou zazáří Hospodin a bude nad tebou vidět jeho sláva.” kde? “…nad tebou.” Slyším “amen”? {Amen.}

Co máme dělat? Máme se dívat na slávu, jak se k nám zrcadlí, ale za jakým účelem? …abychom ji odráželi ostatním. Jedině tak můžeme zazářit. Amen? {Amen.} Nemůžete vytvářet své vlastní světlo. Můžete pouze odrážet Světlo Pravdy, jak na vás září. Jak je vám zjeveno v životě Ježíše Krista. A co je to pravda? Pravda je prostá hluboká skutečnost, že Bůh je láska. {1 Jn 4,8} Amen? {Amen.} Povahou Boha v jednom slově je láska, drazí přátelé, a když toto krásné zjevení spatříme, při pohledu na něj budeme co? …proměňováni. Proměňováni v podobu toho, na co se díváme. Jak? “…od slávy k slávě;” {2 Kor 3,18} a to je jediný způsob, jak může kdokoli z nás zazářit. Jiný způsob neexistuje! Žádný jiný způsob neexistuje.

A podívejte se na další verš, prosím. Všimněte si, co se stane s naší efektivitou jako zachránců duší, když budeme odrážet Kristův charakter? Podívejte se na další verš: “A národy půjdou ke tvému světlu a králové k záři tvého svítání.” (Iz 60,3) Slyšíte to, přátelé? Kdy se staneme efektivními zachránci duší? Kdy budeme mocí Ducha svatého používáni k tomu, abychom přitahovali lidi do spásného vztahu s Ježíšem? Kdy? Jedině tehdy, když uvidí Ježíšův charakter, který se odráží v našich životech. Slyším “amen”? {Amen.} Když neuvidí slávu, budou přitahováni? Přijdou? Ne, nepřijdou. A odpusťte mi prosím, že to řeknu… ale musím to říct. Nepřišli jsme snad přesně na důvod, proč naše úsilí o získávání duší není tak efektivní, jak bychom si přáli? No tak, přiznáte to se mnou? Přiznáte to se mnou? Všimněte si prosím. Píše se tu… Stojí tu: “a bude nad tebou vidět jeho sláva.” A dál: “A národy půjdou ke tvému světlu.” Přijdou. Víte, moji drazí přátelé, než budeme moci být efektivními svědky Krále, musíme mít charakterovou podobu Krále. Amen? {Amen.} Teprve když lidé uvidí Kristovu lásku, která se odráží v našich životech, budou přitahováni ke Kristu skrze toto naše zrcadlení. Dává vám to smysl? Rozumíte tomu, co se vám snažím vysvětlit?

Nemáme přitahovat lidi k sobě, máme je přitahovat k Ježíši, ale děláme to tak, že jim ukazujeme Ježíšovu krásu. A pokud nebudeme druhým odrážet Ježíšův charakter, jeho slávu, nebudou přitahování. Nebudou přitahováni. Víte… to, co jako lid potřebujeme, co tato církev potřebuje… není více výmluvných a mocných evangelistů, jakkoli jsou důležití. To, co skutečně potřebujeme – pokud chceme někdy splnit svůj úkol -, je stát se více milujícími a laskavými lidmi. {Amen.} Všichni! Každý z nás má být zachráncem duší a každý z nás by měl odrážet slávu, charakter Ježíše Krista. Když to budeme dělat vůči těm, s nimiž se stýkáme, zpozornějí a budou si toho všímat! …a řeknou: “Hej, co je to s vámi, lidi? Jak to, že jste takoví odlišní? Jak to, že jste tak šťastní? Jak to, že spolu tak dobře vycházíte v manželství? Ooo!! Jak to, že spolu tak dobře vycházíte ve svých sborech? Jak to, že jste všichni jednotní a máte se rádi? Jak to, že tak dobře vycházíte se svými dětmi? A děti, jak to, že tak dobře vycházíte se svými rodiči? Čím to je? Řekněte nám to! Máte něco zvláštního.” Vidíte, milí přátelé, Láska – opravdová, sjednocující láska – je v dnešní době na planetě Zemi docela vzácným zbožím. Slyším “amen”? {Amen.} A když to lidé vidí, zpozornějí a projeví zájem! Je docela výjimečné vidět, jak vypadá skutečná, nezištná, opravdová láska; a je to krásná věc… …je to krásná věc… Přináší zdraví a štěstí, mír a radost těm, kteří ji mají a prožívají ve všech svých vztazích; a to je, moji drazí přátelé, to nejmocnější kázání, jaké kdy kdo může kázat. Nekáže se ústy, káže se životem. {Amen.} To je to, co znamená být živým poselstvím. Když se staneme milujícími a laskavými lidmi, drazí přátelé, budeme mocnými a efektivními zachránci duší. Slyším “amen”? {Amen.} To je právě to tajemství efektivního získávání duší. Je to stát se milujícím a laskavým člověkem. Milujícím a laskavým člověkem. A teď…

Pokračujme ještě chvíli ve studiu našeho tématu. Mám rád tento koncept. Ježíš je Slunce spravedlnosti. Je nezmenšeným odleskem slávy svého Otce. On je zdrojem tohoto světla. Čím má být církev? Jaký je symbol pro církev v Písmu? Ano, je to žena. Najděte si se mnou Zjevení, 12. kapitolu. Zjevení, kapitola 12, identifikuje tento symbol velmi jasně: “A ukázalo se veliké znamení…” verš první. “A ukázalo se veliké znamení v nebi: žena oděná…” Čím? “…sluncem.” Tato žena je symbolem církve. Ale co ji činí krásnou? Čím je oděna? Co odráží? Světlo Slunce spravedlnosti, Ježíše Krista. Kristův charakter. To ji činí krásnou. Ale všimněte si ještě něčeho, co často přehlížíme. Na čem tato žena stojí? Podívejte se! Další část: “pod jejíma nohama měsíc…” Co má pod nohama? Měsíc. Moji drazí přátelé, trvám na tom, že i to je předobraz církve; a vskutku velmi vhodný předobraz.

Přemýšlejte o tom se mnou. Jak svítí měsíc? {odráží slunce} Jakým jediným způsobem může měsíc svítit? Je to tím, že odráží světlo slunce. Má Měsíc nějaké vlastní světlo? Vytváří nějaké vlastní světlo? Ne. Jediný způsob, jak může Měsíc svítit, je tedy co? …odrážení. Kdy Měsíc svítí? Kdy? V noci. V noci. “Neboť hle, tma přikryje zemi a hustá temnota národy, …”. {Iz 60,2}. Moji drazí přátelé, vidíte, jak vhodným symbolem pro církev je měsíc? Víte… …toužím z celého srdce… …prosím, vyslechněte mě. Z celého srdce toužím po tom, aby tato církev byla úplňkem pro Ježíše Krista. Úplňkem pro Ježíše Krista. Bratře, sestro, prosím… …nebuďte spokojeni s tím, že jste jen půlměsícem. Buďte měsícem v úplňku. Dovolte Kristově lásce, aby vás přitáhla do souladu s jeho vůlí, a upřete na Něho svůj zrak; a při pohledu na Něho budete co? …proměňováni, jak? “…od slávy k slávě”, z jednoho stupně vývoje charakteru do druhého. Z půlměsíce na čtvrtinu měsíce, na půlměsíc, na tři čtvrtiny měsíce, až se nakonec stanete, čím? …úplňkem pro Ježíše. Záříte, jak nejjasněji můžete. Záříte tak jasně, jak jen můžete, s odleskem charakteru Ježíše Krista. Může to být naše zkušenost? Ano, může. Musí to být naše zkušenost, máme-li být připraveni jít domů s Ježíšem? Ano, musí, drazí přátelé. Musí! Máme-li být jak efektivními svědky pro Krále, tak vhodnými občany pro Království, musíme se naučit odrážet Kristův charakter v plnosti našich hříchem poškozených schopností. I úplněk je však ve srovnání se sluncem co? … slabý odlesk.

Viz Testimonies, volume 2 (2. svazek svědectví), strana 617 a 618: “Měl mocný vliv, protože byl Syn Boží. Jsme tak hluboko pod Jeho úrovní a tak nedostateční, že i kdybychom se snažili sebevíc, naše úsilí bude chabé. Nemůžeme získat a mít takový vliv, jaký měl On; ale proč bychom se neměli vzdělávat, abychom se Vzoru přiblížili právě tak, jak je to pro nás možné, abychom měli na lidi co největší vliv?” Přátelé… Bůh od nás neočekává, že budeme zářit tak jasně jako Slunce, ale očekává, že budeme zářit tak jasně, jak jen můžeme. Očekává snad příliš mnoho? Ne. Je to nerozumné? Ne. Neočekává od nás, že budeme sluncem, ale očekává, že budeme úplňkem! Amen? {Amen.} Úplňky. Uvědomte si, že i úplněk je jen slabým odrazem slunce. Zde je další příhodný text. This Day with God, the morning watch book, strana 98: “Nemusíme si myslet, že když jsme jen nepatrné světlo, že si nemusíme dávat záležet na tom, abychom svítili. Velká hodnota našeho světla spočívá v tom, že důsledně svítí uprostřed morální temnoty světa, že nesvítíme proto, abychom se líbili sami sobě a oslavovali sebe, ale abychom ctili Boha vším, co je v nás. Pokud konáme službu pro Boha a naše práce odpovídá schopnostem, které nám Bůh dal, je to vše, co od nás očekává…”. Neočekává od nás, že budeme sluncem, ale očekává od nás, že budeme úplňkem. Shodneme se na tom? Ano. Tohle se mi také líbí: Review and Herald, 18. července 1893: “Musíme nechat svítit jasné paprsky Slunce spravedlnosti do svých srdcí, abychom” co? “…odráželi světlo pro druhé. Můžeme být denně požehnáni a být požehnáním pro druhé, šířit lásku, radost a pokoj všude, kam přijdeme.”

A moji drazí přátelé, když se staneme takovými lidmi, když budeme podporovat lásku, radost a mír všude, kam přijdeme, věřte mi! Pohané přijdou k našemu světlu. Slyším “amen”? {Amen.} Budou přitahováni, a právě to z nás udělá účinné zachránce duší. Efektivní svědky pro Krále. To z nás udělá efektivní svědky pro Krále. Poslouchejte. Christ’s Object Lessons (Perly moudrosti), strana 340: “V charakteru je moc”. Chcete mít moc? Chcete při získávání duší moc? Zde je tajemství. Charakter je moc. Čtěte dál: “Tiché svědectví pravého, nesobeckého a zbožného života má téměř neodolatelný vliv.” Ooo! To chci. Chceš to taky? Téměř, co? …neodolatelný vliv. Mimochodem, nemůže být neodolatelný, protože pak by porušoval svobodnou vůli člověka. Ale, chvála Bohu, může být téměř neodolatelný. Chcete, aby takový vliv působil na druhé? Já ano. “Tiché svědectví pravého, nesobeckého, zbožného života nese téměř neodolatelný vliv. Tím, že ve svém životě zjevujeme Kristův charakter, spolupracujeme s ním na díle záchrany duší. Pouze tím, že ve svém životě zjevujeme Jeho charakter, můžeme s Ním spolupracovat. ” Slyšeli jste to, přátelé? Je zjevování Kristova charakteru volitelné, pokud chceme s Kristem spolupracovat na díle záchrany duší? Je volitelné? Ne. To je naprosto nezbytné. Ve skutečnosti je to jediný způsob, jak s Ním spolupracovat na díle záchrany duší. Není divu, že nejdůležitějším dílem je, co? …budování charakteru. Protože pokud nezjevujete Kristův charakter, nemůžete být zachránci duší. Chápeme to všichni? Nemůžete. “Jedině tím, že ve svém životě zjevujeme jeho charakter, můžeme s ním spolupracovat; a čím širší je sféra našeho vlivu, tím více dobra můžeme vykonat. Když ti, kdo vyznávají, že slouží Bohu, následují Kristův příklad a praktikují…” Co dělají? “… praktikují zásady zákona ve svém každodenním životě; když každý jejich čin svědčí o tom, že milují Boha svrchovaně a bližního jako sebe, pak, pak bude mít církev moc pohnout světem.”

Moji drazí přátelé, máme pohnout světem v těchto posledních hodinách pozemských dějin? K tomu jsme povoláni. Abychom nesli evangelium všem národům, příbuzným, jazykům a lidem. To je celý svět. Máme úžasný úkol, který nám byl svěřen. Moji drazí přátelé, v sázce je všechno. Je to naprosto nezbytné pro vyvrcholení, pro velké finále velkého sporu. Poselství tří andělů musí být hlásána všem národům, kmenům, jazykům a lidem. K tomu jsme byli jako lid vyvoleni, drazí přátelé; a ta poselství tří andělů, jak to začíná? Jak to začíná? “Bojte se Boha a vzdejte mu…” Co? “…vzdejte mu slávu.” {Zj 14,7} Dát co? {Slávu}. “…slávu Jemu.” Můžete vůbec úspěšně nabádat lidi, aby vzdávali Bohu slávu, když to sami neděláte? …a co to znamená vzdávat Bohu slávu? Co to znamená? Znamená to zjevovat Jeho charakter jako svůj vlastní.

Ach, bratře, sestro, Bůh nám pomáhej, abychom jako lid pochopili, jak se měnit od slávy ke slávě. Slyším “amen”? Bože, pomoz nám jako lidu, abychom se naučili povstat a zářit a být úplňky pro Ježíše Krista. Bože, pomoz nám, abychom se naučili spolupracovat s proměňující mocí Ducha svatého, abychom byli proměňováni. Sami se změnit nemůžeme. Chci, aby to všichni věděli. Nemůžeme se změnit sami. Musíme být proměněni. Musíme se však naučit spolupracovat. Musíme se naučit spolupracovat; a to je předmětem tohoto semináře.

Díky Boží milosti se budeme učit – díky pilnému studiu jeho Slova – jak můžeme a musíme spolupracovat s proměňující mocí Ducha svatého. Chci vás z celého srdce povzbudit, abyste se právě teď rozhodli pravidelně přicházet. Rozvrh máte zde. Ti z vás, kteří mají svůj šanon, mají jej vytištěný v této malé trojité brožurce. Je to intenzivní rozvrh. To si uvědomuji. Bude to vyžadovat investici značného množství času. Ale moji drazí přátelé, mocí Ducha svatého to pro nás všechny bude zkušenost, která změní život; a bude to stát čas a energii, které do toho investujete. Ve skutečnosti čas a energie, kterou investujete, budou potencionální investicí pro věčnost. Rozhodnete se prosím přijít? Studujeme nejdůležitější dílo, které kdy bylo lidem svěřeno, a studujeme, co o něm říká Pán. Proto vás nabádám, abyste přišli. Nenabádám vás, abyste přišli a jen poslouchali Steva Wallace. Nabádám vás, abyste přišli a studovali se mnou, co říká Pán. Dáte si k tomu závazek? {Ano}. Potřebuji malou odezvu, malou zpětnou vazbu. Dáte si závazek, že to uděláte? {Ano!}. Ach, chvalte Pána. Zvu vás, abyste se se mnou postavili k závěrečné modlitbě.

Otče na nebesích, děkuji ti, že můžeme být proměňováni od slávy k slávě. Od jedné charakterové vlastnosti ke druhé, můžeme být proměňováni do podoby Ježíše Krista. To se však nestane jinak než mocí Ducha svatého. Nemůžeme se změnit sami, ale pomoz nám uvědomit si, že ani Duch svatý nás nemůže měnit, pokud nebudeme spolupracovat. …a Otče, začínáme sérii probuzení, intenzivní a dlouhý seminář, kde budeme studovat, co tvé Slovo říká o naší roli spolupracovníka. Modlím se, abys na nás vylil svého Ducha zcela zvláštním způsobem. Chci, aby to bylo mnohem víc než jen intelektuální cvičení pro ty z nás, kteří přicházejí setkání za setkáním, na studium za studiem. Prosím, připrav naše srdce. Dej nám srdce, abychom Tě poznali. Mocí Ducha svatého nám pomoz pochopit  pravdu naším intelektem. Ale co víc, pomoz nám si ji zamilovat a pak, což je nejdůležitější, pomoz nám rozhodnout se jí podřídit naší vůlí. Pomoz nám pravdu nejenom pochopit, ale také se jí řídit. …a nechat se pravdou tvarovat, utvářet a formovat zevnitř do podoby charakteru Toho, který je Pravda. Ach, prosím, Otče, probuzení a reformace, to je naše největší potřeba. Času je tak málo, je toho tolik, co je potřeba udělat. Musíme nést evangelium ke každému národu, kmenu, jazyku a lidu. Zvláštní poselství, k jehož hlásání jsi tuto církev pozvedl. … A nám se krátí čas nejenom na to, abychom pomohli světu připravit se, ale i na to, abychom se připravili sami. Nemáme času nazbyt. Prosíme, usvědč nás a pomoz nám, abychom byli motivováni vynaložit usilovnou snahu a naučili se spolupracovat s Tvým Duchem; abychom byli úplňkem pro Ježíše Krista, Slunce spravedlnosti. Děkuji Ti, že jsi tuto modlitbu vyslyšel a že jsi vyhověl mé prosbě, neboť o to vše Tě prosím v Ježíšově jménu. Amen.