Říká se, že rozvoj charakteru je nejdůležitějším úkolem, který byl kdy lidem svěřen. Během následující hodiny se budeme zabývat naší výsadou i odpovědností za to, abychom se svým charakterem podobali Kristu. Připojte se k nám nyní při této mocné chvíli osobní obnovy, kdy nás pastor Stephen Wallace povede “Od slávy ke slávě”.

Miluji slova té jednoduché písně: “Obrať své oči k Ježíši, pohlédni mu plně do jeho nádherné tváře a pozemské věci podivně pohasnou ve světle jeho slávy a milosti.” Je v nich tolik pravdy. Právě když se stále více a více zamilováváme do Boží slávy, do Božího charakteru zjeveného v Ježíšově tváři, stále méně a méně se zamilováváme do věcí tohoto světa, až tak podivně pohasnou, že už pro nás ani nejsou přitažlivé. Amen? {Amen} Ale jak už jsme vás varovali dříve, musím vás varovat znovu, zvláště v této souvislosti našeho studia. Obrátíte-li své oči k věcem tohoto světa, budete jimi stále více okouzleni. A Ježíšova tvář bude podivně pohasínat, až nakonec nebude vůbec přitažlivá. A to je přesně to, o co se ďábel snaží. Víte, ďábel ví, jak nesmírně přitažlivý Ježíš je, a dělá naprosto všechno pro to, aby nám zabránil objevit tuto přitažlivost, která by nás k němu měla přitahovat. Prosím, nedovolte mu, aby u vás uspěl, přátelé.

V této studii se s vámi musím podělit o něco, co je pro mě obrovským břemenem; bylo to břemeno po celá léta. Je to zvláštní břemeno kvůli mé osobní zkušenosti a proto, že jsem viděl, že existuje mnoho dalších lidí, kteří byli postiženi stejně nepříznivě jako já. Jak jsem začal pozorovat slávu a jak jsem poznával, jak je Ježíš naprosto a nepopsatelně krásný, a jak jsem stále více prožíval rostoucí lásku a obdiv k Němu a úměrné rozčarování z čehokoli jiného, co tento svět nabízí, přemýšlel jsem, proč mi trvalo tak dlouho, než jsem s Ním navázal takový vztah a získal s Ním takovou zkušenost. A poznal jsem, v čem je příčina.

Moji drazí přátelé, odpusťte mi, prosím, že jsem v této studii trochu vášnivý. Vlastně bych mohl působit i rozzlobeně, ale chci vás ujistit, že tomu tak není; jen to myslím vážně. Ale zlobím se a doufám, že je to spravedlivé rozhořčení, když vidím, kolik škody mezi námi jako lidmi nepřítel způsobil prostřednictvím této nejsmrtonosnější ze všech svých zbraní v celém svém arzenálu. Možná už tušíte, o čem budu mluvit.

Než budeme pokračovat, chtěl bych, abyste se vroucně modlili, aby mi Pán pomohl předložit pravdu jasně, aby usvědčila svědomí, která potřebují usvědčit, aby přesvědčila mysl, která potřebuje přesvědčit, aby uchvátila srdce, která potřebují uchvátit, aby dobyla vůli, která potřebuje dobýt, a aby obrátila životy, které potřebují obrátit. Prosím, modleme se vroucně za vylití Ducha svatého nejen na mě, abych mohl mluvit pravdu a jen pravdu v moci Ducha pravdy a jménem Toho, který je Pravda, ale také za to, abyste byli ochotni přijmout pravdu a abyste byli osvobozeni a posvěceni pravdou. Neznám zde ničí osobní praxi, což je výhoda, protože mohu mluvit velmi ostře a nikdo si nemůže myslet, že se do vás navážím, protože nevím, jak jste na tom v této oblasti, které se budu věnovat. Ale moji drazí přátelé, prosím, opět mi nezazlívejte, že o této otázce mluvím tak otevřeně a přímočaře, jak musím; dělám to proto, že vás mám rád. A i když nevyhraji žádnou soutěž popularity za to, že jsem se podělil o to, o co se chystám podělit, je to v pořádku. To je v pořádku; nejsem tu proto, abych vyhrával soutěže popularity. Jsem tu proto, abych vám řekl, co potřebujete slyšet, ať už to chcete přijmout, nebo ne. Pojďme se modlit.

Můj Otče v nebesích, prosím, vezmi na starost vše, co se v této příští hodině řekne a udělá. Kéž mluvím pravdu, kéž řeknu vše, co chceš, abych řekl. Ať to říkám tak, jak chceš, abych to říkal, i když to může vyvolat hluboký odpor. Prosím, Otče, pomoz mi milovat tyto bratry a sestry natolik, abych mluvil velmi otevřeně a přímo o jednom z nejúspěšnějších ďáblových nástrojů, který nám brání stát se buď účinnými svědky pro Krále, nebo vhodnými občany pro Království. Dej každému z nich učenlivého ducha, a kdyby někdo z nich potřeboval v těchto oblastech něco změnit, kéž je k tomu pro lásku Kristovu ochoten. To je má modlitba ve jménu Ježíše. Amen.

Zabýváme se otázkou duševní stravy. Poznali jsme, že to, čím krmíme mysl, přímo určuje, jaký charakter si vytvoříme. Nebo abychom použili známější výrok či text: “V hledění jsme”, co? “…proměňováni.” “…proměňováni v podobu toho, na co hledíme”. {ST, 31. března 1887 odst. 12} To je stará známá pravda, která vychází z našeho klíčového textu pro celý tento seminář, z 2. Korintským 3,18: “A my všichni, spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu jako v zrcadle, jsme proměňováni v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha. ” (2K 3,18). Ve světle této skutečnosti se musíme spolu s Davidem rozhodnout, že “Nekladu si před oči ničemnosti, …”. {Ž 101,3}.

Ale moji drazí přátelé, pokud chceme jako lidé skutečně zažít probuzení… A my opravdu chceme zažít probuzení jako lid, že ano? {Amen} Chceme-li jako lid skutečně zažít probuzení, musíme se nejen rozhodnout, že si nebudeme před oči stavět nic špatného, ale musíme jít ještě o krok dál. Žalm 119,37: “Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam, na své cestě mě obživ.” (Ž 119,37) Slyším “amen”? {Amen} Chcete být oživeni? {Ano} Pak se z Boží milosti musíš rozhodnout, že si nejen nepostavíš před oči nic špatného, ale musíš se rozhodnout odvrátit oči od čeho? Od klamných a bezcenných věcí. A moji drazí přátelé, věc, kterou se musím zabývat, pokud není zlá, je přinejmenším, téměř bez výjimky, klamná či bezcenná.

O čem tu mluvím? Televize, videa, nyní DVD, filmy, videohry, hudba – ano, ale zejména televize, DVD a filmy.

Drazí přátelé, bývali jsme… Bůh vám žehnej, někteří z vás si to pamatují. Bývali jsme lidé, kteří nechodili do kina. Bývali jsme takoví; bývali jsme tím známí. Vzpomínám si, že když jsem jako dítě cestoval s rodiči na lodi do misijního pole, jeden z námořníků se mě zeptal, čím se bavím. A když zjistil, že netančím, nechodím na večírky a do kina, vzpomínám si, že byl naprosto zmatený. Řekl: “Člověče, ty se vůbec nebavíš, že ne?” “Ne,” odpověděl jsem mu. Bývali jsme lidé, kteří prostě nechodili do kina. Teď je vzácnou výjimkou najít adventistu sedmého dne, který nechodí do kina.

Co se stalo? Ďábel provedl neuvěřitelně rafinovaný kousek. Podařilo se mu vynalézt kino, které jsme si mohli přenést do svých obývacích pokojů. Říká se mu televize. A pro mnohé z vás, kteří máte vlasy stejné barvy jako já, byla vynalezena ještě za vašeho života. A mnozí z nás si ji nepořídili, ale mnozí ano. My jsme ji neměli, protože jsme byli na misijním poli, ale když jsme se vrátili domů na propustku, dostali jsme ji – černobílou; moc dobře si na ni pamatuji. A já jsem byl okamžitě naprosto nadšený, uchvácený a očarovaný televizí. Víte, Bůh vám žehnej, důvod, proč se cítím tak silně v této otázce – dovolte mi, abych k vám byl upřímný a otevřený – je ten, že jsem se dostal ze závislosti. Jsem ex-závislák na televizi, videu a filmech. Nerad se k tomu přiznávám, ale musím. A z první ruky vím, o čem mluvím, a vím, jak ničivý vliv má tento druh duševní diety na křesťanskou zkušenost člověka. A ve velmi mladém věku jsem se stal závislým na televizi. Když jsem byl v domě svých rodičů, byl můj televizní jídelníček dost přísně sledován. Ale samozřejmě jsem nebyl vždycky v domě rodičů. A ta touha, která se posílila, a ta závislost, která se vytvořila, potřebovala nakrmit. A já jsem zjistil, že když nejsem pod bedlivým dohledem rodičů, je možné sledovat vzrušující věci, což na mě mělo stále nepříznivější vliv.

Nejsem sám. Je mnoho z vás, kteří jste možná zažili něco podobného. Postupem času, jak přicházely nové generace a stále více adventistů mělo v obývacím pokoji televizi a jakmile v sobotu večer zapadlo slunce, vytáhli popcorn a zapnuli televizi na sobotní večer „v kině“, se mnoho našich mladých lidí začalo ptát: “Když je to v pořádku, když se na to můžeme dívat tady, proč by to nebylo v pořádku, když se na to můžeme dívat tam, v kině?”. A my jsme se tak nějak zarazili, pročistili jsme hlas a řekli: “No, tam dole v kině je špatná atmosféra: kouření a špatní lidé a…”. A úplně nám unikla pointa, a o co vlastně jde? “Při pohledu se měníme. ” Je mi jedno, kde to spatříte, jste proměněni v podobu toho, co spatříte. A milí přátelé, ty rozumné děti se rozhodly, že když je v pořádku dívat se na to v obýváku, musí být v pořádku dívat se na to i v divadle. A teď to dělají prakticky všechny; prakticky všechny to dělají. A my se teď nejenom díváme na televizi, ale máme i DVD přehrávače a půjčovny financujeme tím, že si půjčujeme DVD, pouštíme si je a díváme se na ně.

Otázka: Pokud krmíme svou mysl tímto druhem mentální stravy, z jakého jídelníčku se krmíme? Z jídelníčku, který jsme dostali, když jsme se tělesného člověka zeptali, co mu chutná? Nebo jídelníček, který jsme uvedli, když jsme se zeptali duchovního člověka, co mu chutná? Který jídelníček? Který jídelníček to je? Víte, že je to tělesné. Víte, že je to tělesné a žádný rozumný člověk proti tomu nemůže nic namítat. Pokud nad tím váháte, musíte si položit tuto otázku: Co je vlastně smyslem televizní a video produkce? Filmové produkce? Je to vydělávání peněz, že? Pokud chcete, aby lidé platili za sledování toho, co jste vyprodukovali, musíte vyprodukovat něco, co se jim bude líbit. Souhlasíte s tím? To je přece jasné. Budete jim tedy servírovat to, co je na duchovním menu? “Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu,” {Ř 8,7} takže cokoli duchovního pro ně bude naprostý odpad. A rozhodně si nekoupí lístek, aby se na to mohli dívat. A pokud to dáte do televize, zapomeňte na vysokou sledovanost. A nebudete schopni prodat žádný reklamní čas, protože se na to nikdo nebude dívat. Takže co máte dělat? Musíte nabídnout neobrácené, masové většině této populace to, po čem přirozeně touží, což je tělesný odpad: to, co uspokojuje žádostivost těla, žádostivost očí a pýchu života. {1 J 2,16}.

A moji drazí přátelé, pokud vy a já – poslouchejte mě – pokud vy a já sedíme před těmito obrazovkami a krmíme svou mysl takovými věcmi, zákonitě si tím budujeme tělesný charakter.  “Jste to, co jíte.” Stáváte se podobnými tomu, na co se díváte; to je zákon. Funguje, ať se vám to líbí, nebo ne, ať tomu věříte, nebo ne. Stáváte se podobnými tomu, na co se díváte; není před tím úniku. A pokud svou mysl krmíme tímto druhem duševní stravy, rozhodně, zcela jistě se neměníme od slávy ke slávě {2 K 3,18}, měníme se od degradace k degradaci, k charakterové podobnosti satana, přičemž si po celou dobu udržujeme docela dobrou fasádu, rutinu obíleného hrobu {Mt 23,27}.

Musím vám přečíst jeden výrok. Rozebereme ho větu po větě, protože je tak hluboký. Duch proroctví nám dává mnoho rad ohledně televize, videa a filmů. Říkáte: “To není možné, vždyť zemřela dávno předtím, než to bylo vynalezeno.” Ano, to je pravda, ale rady, které dává o divadelní zábavě, jsou přímo použitelné. Slyšeli jste, co jsem řekl? Je přímo použitelná a nikdo proti tomu nemůže rozumně argumentovat. Víte, divadelní zábava v její době byla relativně neškodnou a mírnou verzí toho, co se stalo sofistikovaným uměním a vědou v ďáblově arzenálu proti Božímu lidu. Poslechněte si její výrok; najdete ho v knize Adventist Home, strana 516. “V naší zemi není mocnějšího vlivu, který by otrávil představivost … než divadelní zábavy.” Moji drazí přátelé, pochopte, prosím, že mluvíme jen o jednom z několika negativních vlivů. Je jich několik, ale tento je jedinečný. Je to nejmocnější zbraň v ďáblově arzenálu. Tohle je číslo, co? Jedna. To je důvod, proč se tím musím zabývat. “V naší zemi není mocnějšího vlivu, který by otrávil představivost… než divadelní zábavy.” Tohle jsou slova, která se mi líbí.

Co je to představivost? Nezapomeňte, že křesťan má povinnost. Má povinnost ovládat myšlenky a představy. {AH 334.4} Vzpomeňte si, že jsme to již studovali. Co je to představivost? Představivost je tvořivé přezkoumávání obrazů, které byly dříve zaznamenány v mysli. Zachytili jste to? Chci to zopakovat. Co je to představivost? Je to tvůrčí přezkoumání obrazů dříve zaznamenaných v mysli. Víte, vaše mysl je neuvěřitelná banka dat. A všechno, co do své mysli vložíte prostřednictvím svých smyslů, je v ní trvale zaznamenáno. Je to co? Trvale tam zaznamenané. Teď máme jen málo elektrické energie, takže vše nemůžeme vyvolat. Nemáme úplnou paměť, ale všechno to tam je. Je to tam všechno. Provedli fascinující neurologické studie, kdy do paměťové části mozku zapíchli elektronickou sondu a mírně vás stimulovali. A tím jsou schopni vás přimět, abyste si vzpomněli na věci, které se staly ve vzdálené minulosti, do nejmenších detailů. Říká se tomu proud vědomí. Je to, jako byste si to znovu procházeli. Všechno je zaznamenáno, všechno je tam; všechno je tam.

Kdo myslíte, že to ví? Satan. A ten, drazí přátelé, se naprosto vášnivě snaží otrávit naši mysl tím, že do ní ukládá nejrůznější nevhodný tělesný, světský odpad, a tím otrávit naši představivost, poskvrnit ji. Ach, co bych udělal, co bych dal za to, kdybych tam mohl vstoupit a některé z těch pásek vymazat, ale nemohu. Je to tam natrvalo zaznamenáno. Nevím, jak vy, ale jsou chvíle, kdy mě nepřítel pokouší přímo z mé paměti a jen z mé paměti. Zažili jste to někdy? Může se to stát na těch nejméně očekávaných místech a v tu nejméně očekávanou dobu. Můžete být v kostele a najednou se vám z paměti vynoří obraz, který vás odláká a zláká. {Jk 1,14}. Ach, co bych udělal pro to, abych mohl některé z těchto pásek vymazat. Ale nemohu, je to natrvalo zaznamenáno. Ale chvála Bohu, co mohu udělat – a pro lásku Kristovu se to učím dělat čím dál tím víc okamžitě a důsledně – je, že v prvním okamžiku, kdy se ten obraz objeví na vědomém plátně mého myšlenkového života, řeknu: “Ne, vybírám si Ježíše”. A nikdo v této místnosti neví, kolikrát to tento muž musí udělat kvůli tomu, že tolik let spolupracoval s nepřítelem a sypal do své mysli odpadky. Jsem k vám opravdu upřímný a otevřený. Obnažuji se před vámi, ale někteří z vás se s tím mohou ztotožnit.

Moji drazí přátelé, poslouchejte mě: Kdo je zodpovědný za to, jak se tato datová banka naprogramuje v životech našich dětí dříve, než jsou dost staré a moudré na to, aby se mohly moudře rozhodovat? Kdo je za to zodpovědný? My, rodiče. Chvěji se hrůzou nad rodiči, kteří v Soudný den budou muset zjistit, že jejich děti nejsou způsobilé k nebeskému občanství, protože je vychovávali před televizí, protože to byla tak skvělá a pohodlná chůva. Bratře, sestro, to, jaký odpad je dnes údajně pro děti, je naprosto děsivé. Kreslené filmy jsou otevřeně démonické a děsivě násilné. Kreslené filmy – pro děti! A nepřítel připravuje generaci, která bude naprosto zbavena i zbytků soucitu. A bude připravena vyjít ven a lovit své bližní jako zvířata a zabíjet je bez jediného záchvěvu lítosti, a z proroctví víme, že se to stane. {Rev 6,11; 5T 451.2}. Ďábel musí ještě zpracovat značné množství lidských duší před tím, než je dostane do pozice, že to udělají.

Za první světové války se museli hodně snažit, aby naše chlapce přiměli někoho zastřelit. Měli k tomu přirozený odpor, jako by k tomu měl mít přirozený odpor každý člověk, který má alespoň zbytky Božího obrazu. Co tedy museli udělat? Museli je cvičit a cvičit a cvičit, aby je přiměli vůbec uvažovat o tom, že zmáčknou spoušť a skutečně připraví o život jinou lidskou bytost. Za druhé světové války to bylo mnohem snazší, některé věci se změnily. Ale pořád to bylo těžké. Pak přišel Vietnam a bylo to jednodušší. A oni vyvinuli počítačové hry, ve kterých skutečně stříleli lidi ve virtuální realitě. Mimochodem, mluvil jsem s jedním mužem, který je seržantem ve výslužbě a podílí se na výcviku mužů. Říkal: “Víš, Steve, ty počítačové hry, které mají teď, jsou mnohem názornější, násilnější a realističtější než ty, které jsme používali k výcviku vojáků, aby šli a zabíjeli nepřítele.” A je dnes těžké přimět muže, aby šli, vzali zbraň a někoho zastřelili? Ne, oni po tom touží. Ve skutečnosti existují žoldáci, kteří běhají po světě a hledají nějakou armádu, ke které by se přidali, jen aby mohli někoho zabít.

Vidíte, co nepřítel prostřednictvím těchto médií udělal s lidskou přirozeností? A prakticky všechny počítačové hry jsou posedlé chaosem a násilím a působením bolesti a utrpení. A čím názorněji je utrpení zobrazeno, tím je hra populárnější. Pokud se vám podaří, aby všude stříkala krev a části těl, prodáte jich miliony. Tímto postupným výchovným procesem jsme získali satanský charakter a začíná to Johnnym před televizí při sledování kreslených filmů. Pokud si myslíte, že to přeháním, zamyslete se prosím znovu. Pokud si neuvědomujete, co se děje, strkáte hlavu do písku. Je to naprosto děsivé.

Rozčiluje mě, a věřím, že je to spravedlivé rozhořčení, že producenti tohoto druhu odpadu mají tu drzost nám tvrdit, že to nemá negativní vliv na ty, kteří se na to dívají. Že to nemá vliv na jejich chování. A pak, a pak, se otočí a promluví s výrobcem a řeknou: “Hele, poslouchej, dáme ti pět vteřin, abys do tohoto pořadu vsunul reklamu, a ty můžeš během pěti vteřin ovlivnit chování všech svou reklamou, a přimět je, aby si koupili tvůj výrobek.” A tak se stane. A pak mají tu drzost nám tvrdit, že zbytek celého programu chování nikoho neovlivní. To je trochu nekonzistentní, ne? Jak hloupí si myslí, že jsme? Jak hloupí jsme my?

Moji milí přátelé, před časem jsem si všiml, když jsem jel kolem hřiště základní školy, že všichni do sebe kopou. A byli tam lékaři, kteří museli opravovat rozbitá kolena. Říkal jsem si, co se to děje? A zjistil jsem, že na hřišti řádí Želvy Ninja, které evidentně kopou. Přímo a radikálně to ovlivňuje chování, zejména chování dětí. Ale nemyslete si, že neovlivňuje to vaše.

Přátelé, Domov adventistů, strana 408: “V této době se všude hemží zkaženost. Žádostivost očí a zkažené vášně se probouzejí pohledem a četbou. Srdce je zkaženo skrze představivost.” “Srdce je zkaženo skrze,” co? “…představivost,” a co jsme právě četli? “V naší zemi není mocnějšího vlivu, který by otrávil představivost, než divadelní zábavy.” Dáváte si to dohromady? “Srdce je zkaženo představivostí. Mysl si libuje v rozjímání nad scénami, které probouzejí nižší a nízké vášně. Tyto ohavné obrazy, viděné skrze poskvrněnou představivost, kazí mravy a připravují oklamané, poblouzněné bytosti na to, aby daly volný průchod chlípným vášním. Pak následují hříchy a zločiny, které stahují bytosti stvořené k obrazu Božímu na úroveň zvířat a nakonec je potápějí do záhuby.” Ach, to je silné tvrzení, ale vůbec to není přehnané. Vůbec ne. A neuvěřitelně násilné, kriminální chování, které se projevuje v dnešní společnosti, je přímým důsledkem toho, že máme mysl naprogramovanou prostřednictvím televize, videí a filmů. Je to přímý důsledek.

Druhá věc je divadelní zábava: Adventist Home, strana 516: “V naší zemi není mocnějšího vlivu, který by otrávil představivost a zničil náboženské dojmy… než divadelní zábava.” Náboženské dojmy – co jsou to náboženské dojmy? Vzpomínáte si na naše studium slova “khar-ak-tare”? {L08, str. 8} To je dojem, který se vytváří v naší mysli v důsledku našich obvyklých vzorců myšlení a pocitů. Souhlasíte se mnou? Co se Ježíš prostřednictvím plánu spasení, prostřednictvím svého Ducha, snaží vtisknout do naší mysli? Ducha a zákon lásky. Není to snad zaslíbení nové smlouvy? Židům 8,10: “Protože toto je smlouva, kterou uzavřu s domem Izraele po oněch dnech, praví Pán. Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce, a budu jim Bohem a oni mi budou lidem.” (Židům 8,10). Moji drazí přátelé, nejúčinnějším způsobem, který ďábel vymyslel, aby vyryl Boží zákon do tělesných desek našich srdcí, jsou však divadelní zábavy. “V naší zemi není mocnějšího vlivu, který by ničil náboženské dojmy, než divadelní zábavy.” Není mocnějšího vlivu, to je číslo jedna. Pokud se vystavujete takovému druhu duševní stravy, přijímáte silný a negativní vliv a dojem na svou mysl.

Poselství mladým lidem, strana 144: “… vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je.’ {Př 23,7}… Naše myšlenky je třeba přísně střežit, neboť jediná nečistá myšlenka udělá na duši hluboký dojem. Špatná myšlenka zanechává v mysli zlý dojem.” Moji drazí přátelé, druh materiálu, který se objevuje na těchto obrazovkách, má tendenci podporovat zlé myšlenky? Víte, že ano. Víte, že ano. A jen jedna nečistá myšlenka zanechá hluboký dojem.

Je tu ještě jedna obava. Domov adventistů, strana 516: “V naší zemi není mocnějšího vlivu, který by otravoval představivost, ničil náboženské dojmy a otupoval chuť po klidných radostech a střízlivé realitě života, než divadelní zábavy.” “…otupuje chuť po klidných radostech a střízlivé realitě života než divadelní zábavy.” Všimli jste si, jak rychle se dnes mladá generace nudí? Jak rychle jsou připraveni vyřknout verdikt: “Tohle je taková nuda.” A jak rychle? Proč je to tak nudné? Protože ve srovnání s tím neuvěřitelně vzrušujícím a podnětným, čím krmí svou mysl před obrazovkami, ano, skutečný život je dost nudný a fádní. Přátelé, pokud krmíme svou mentální paletu takovouto neuvěřitelně vysoce kořeněnou a stimulující mentální stravou, jaká je šance, že skutečně zatoužíme po pevném, prostém Chlebu života, po Božím slově? Jaká je šance? No tak, řekněte mi, jaká je šance? Žádná, žádná! A právě zde je důvod, proč už jako lid nejsme takovými studenty Slova, jakými jsme kdysi byli. {Amen} Přiznáte to se mnou? {Amen} Tak jsme si povzbudili svou mentální paletu vším tím druhem tělesné potravy, že už vůbec nemáme hlad a žízeň po Božím slově. A v nejlepším případě jen zatneme zuby a donutíme se během patnácti minut ráno zhltnout nějakou duchovní potravu, protože je to naše povinnost. Ale nepochutnáme si na ní a nenasytí nás.

Moji drazí přátelé, máme-li být jako lid někdy připraveni na příchod Ježíše, máme-li být jako lid schopni pomoci ostatním připravit se na příchod Ježíše, musíme mezitím odstranit z našich obývacích pokojů satanův oltář a nahradit ho oltářem Božím. {Amen} Musíme to udělat. Nemůžeme se živit takovouto duševní stravou a mít naději, že skutečně porosteme do podoby charakteru, do podoby Kristova charakteru. Není žádná naděje. Prosím, vězte to.

Křesťanská výchova, strana 185, “…mnozí nemají inteligentní pochopení pravdy, jaká je v Ježíši.” Proč? “Mysl se vyžívá v senzačních příbězích.” Moji drazí přátelé, psala to v době, kdy to bylo jen černé na bílém na stránce. Účinek je mnohem silnější, když je to vícebarevné a produkované Hollywoodem. Je to daleko senzačnější a podnětnější. “Mysl se vyžívá v senzačních příbězích. Žijí v neskutečném světě a nejsou uzpůsobeni k praktickým životním povinnostem… Jsou buď neklidní, nebo zasnění a nedokážou konverzovat jinak než o těch nejobyčejnějších tématech. Ušlechtilejší schopnosti, ty, které jsou uzpůsobeny k vyšším činnostem, byly degradovány na rozjímání o triviálních nebo ještě horších než triviálních tématech, až se jejich nositel s takovými tématy spokojí a sotva má sílu dosáhnout něčeho vyššího. Náboženské myšlení a konverzace se staly nechutnými. Duševní pokrm, na který si člověk zvykl, je ve svých účincích škodlivý a vede k nečistým a smyslným myšlenkám. Cítil jsem upřímnou lítost nad těmito dušemi, když jsem přemýšlel o tom, jak mnoho ztrácejí tím, že zanedbávají příležitosti k získání poznání Krista, v němž je soustředěna naše naděje na věčný život. Kolik drahocenného času, který by mohly věnovat studiu Vzoru pravé dobroty, promarní.”

Moji drazí přátelé, i kdyby byl vliv televizního programu zcela neutrální, což není, ale i kdyby byl zcela neutrální, stále trvám na tom, že by byl prokletím už jen proto, že by nám bránil v pohledu na Ježíše. Víte, čemu z celého srdce věřím? Celým svým srdcem věřím, že kdybychom jako lidé trávili tolik času nazíráním Krista studiem jeho života, jak je podán v Písmu, kolik ho trávíme před těmito obrazovkami, už dávno bychom byli v Království. {Amen} Už dávno bychom byli v Království. Jak dlouho budeme oddalovat návrat našeho Pána? Chci, abyste si upřímně položili tuto otázku.

Domov adventistů, strana 416. Čestně. “…zamyslete se nad vlivem, který mají vzrušující příběhy na mysl! Dokážete po takové četbě” – v tomto případě sledování – “…otevřít Boží slovo a se zájmem číst Slova života?”. Dokážete to? Ne. “Nepřipadá vám Boží kniha nezajímavá? Kouzlo tohoto milostného příběhu působí na mysl, ničí její zdravý tón a znemožňuje ti upnout mysl na důležité, slavnostní pravdy, které se týkají tvého věčného zájmu. Hřešíš… proti Bohu, když takto využíváš čas, který bys měl věnovat oddanosti Bohu. …Mám pro vás poselství. Nyní rozhodujete o svém budoucím osudu a vaše budování charakteru je toho druhu, který vás vyloučí z Božího ráje.”

Moji milí přátelé, vím, že je to přímé a že vás možná urážím. Ale musím vám to říct tak, jak to je. Svůj osud určujeme tím, čím se rozhodneme krmit svou mysl. A pokud se rozhodneme krmit svou mysl tímto tělesným odpadem, rozhodneme se nebýt připraveni, až přijde Ježíš. Předem jsem vás varoval, že se trápím a rozčiluju, když o tom mluvím, přátelé, ale dělám to proto, že tuto církev miluji a moc si přeji, aby povstala a zářila {Iz 60,1}, abychom mohli dokončit práci a Ježíš mohl přijít. Ale to se nám nikdy nepodaří, pokud se budeme stále dívat na tento svět a na věci tohoto světa. Nikdy se nám to nepodaří. Máme být úplňkem, ale jediným způsobem, jak být úplňkem, je odrážet světlo slunce, a my jsme dovolili světu, aby světlo slunce zcela zastínil. A v důsledku toho jsme se světem v temnotě. Bůh nám pomáhej. Slyším “amen”? {Amen}

Nejenže neodrážíme žádné světlo, ale sledujte i toto a ať je to pro vás výstrahou. Když budeme pozorovat morální temnotu, která se objevuje na těchto obrazovkách, nakonec oslepíme sami sebe. 1. Jana 2,11: “…tma oslepila jeho oči.” Vzpomínám si na jednu studii, fascinující studii, byla provedena o životě zvířat v hluboké jeskyni, ve které nebylo absolutně žádné světlo. A dole v té jeskyni žili ještěři. Jejich protějšky nahoře běhaly a viděly všechno, ale ty, které byly dole ve tmě, kde nebylo žádné světlo, byly naprosto slepé, neviděly nic. Moji drazí přátelé, na tyto obrazovky se valí strašná spousta temnoty, a pokud vy i já vystavujeme oko své mysli této temnotě, nakonec se sami znemožníme, abychom vůbec viděli to nádherné světlo, které září z Ježíšovy tváře. Prosím, vězte, že On přišel, aby zjevil světlo Boží slávy ve své tváři, ale vy obracíte svůj zrak k věcem tohoto světa a Ježíšova tvář bude stále slabší a slabší a slabší, až to světlo vůbec neuvidíte – nemůžete. A to je beznadějný stav.

Hora požehnání, strana 92: “V duchovním světě platí stejný zákon jako ve světě přirozeném. Kdo setrvává v temnotě, nakonec ztratí schopnost vidění. Je uzavřen v temnotě hlubší než půlnoc a nejjasnější poledne mu nemůže přinést žádné světlo. “Chodí ve tmě a neví, kam jde, protože ta tma oslepila jeho oči”. 1 Jan 2,11 Vytrvalým pěstováním zla, úmyslným přehlížením proseb Boží lásky ztrácí hříšník lásku k dobru, touhu po Bohu, samotnou schopnost přijímat nebeské světlo. Výzva k milosrdenství je stále plná lásky, světlo září stejně jasně, jako když poprvé zazářilo v jeho duši, ale hlas padá na hluché uši, světlo na zaslepené oči.” To je děsivý stav, do kterého se můžete dostat, přátelé. Je to beznadějný stav. Světlo stále svítí, ale my jsme k němu úplně slepí, naprosto slepí.

Ještě před něčím vás musím varovat, pokud jde o krmení z těchto obrazovek. Čím více to budete dělat, tím více po tom budete toužit, až se na tom stanete naprosto závislí. Adventistický domov, opět strana 516: “V naší zemi není mocnějšího vlivu, který by otrávil představivost, zničil náboženské dojmy a otupil chuť po klidných radostech a střízlivé realitě života, než divadelní zábavy. Láska k těmto scénám roste s každým požitkem tak, jako s užíváním opojného nápoje sílí touha po něm.” A z vlastní zkušenosti vím, že je to pravda. Byl jsem zcela závislý, stejně jako každý alkoholik na láhvi, na televizi, videu a filmech. Ale chválím Boha, že mě od této závislosti osvobodil a nyní jsem závislý na Ježíši a na studiu jeho Slova.

Přátelé, televize dělá ještě několik dalších věcí, o kterých se vám musím zmínit. Neexistuje účinnější prostředek, jak nás učinit být pasivními a nereagujícími na lidské potřeby, než jsou tato média. Jak to dělají? Přemýšlejte o tom se mnou. Bůh nám dal oči, abychom viděli lidské potřeby, obvykle v kontextu, v němž bychom mohli jít a něco pro ně udělat. Je to tak? Ale televize je umělé vystavení lidské potřebě. Je v kontextu, ve kterém nemůžete udělat nic pro to, abyste ji uspokojili. Co tedy trénujete, abyste dělali? Sledovat lidskou potřebu a nic nedělat. A to dokáží i zprávy. Díváte se, jak Afričané umírají hlady, zatímco si cpete pusu popcornem. A trénujete se nejen k tomu, abyste nic nedělali, ale abyste byli naprosto spokojeni s tím, že nic neděláte. A jaký je výsledek? No, přečtete si o tom v novinách: ohavné zločiny spáchané za bílého dne, ubohé oběti trpí strašlivým týráním a nejrůznější lidé stojí kolem a přihlížejí a nikdo nehne prstem, aby oběti pomohl. A vy se ptáte: “Jak mohli jen tak stát a dívat se na to?”. Odpověď: Dělají to stále, každý večer v obývacím pokoji, když sledují utrpení obětí.

A nejenže se dostali do situace, kdy neměli vůbec žádnou chuť jít a pomoci, ale vlastně se dostali do situace, kdy měli z utrpení oběti zvrácené, náhražkové potěšení. A pokud si myslíte, že to zachází příliš daleko, musíte se zamyslet znovu. Proč si myslíte, že lidé platí za to, aby se šli podívat na nejnázornější zobrazení lidského utrpení, když se jim to nelíbí? Vidíte, jak satanský charakter nám prostřednictvím těchto médií vytvořil Satan? Vidíte to? A moji drazí přátelé, pokud usedáme před tyto obrazovky, spolupracujeme s ním na rozvoji satanské charakterové podobnosti. Musíte to vědět. Prosím, uvědomte si to! Nehrajte si v této věci sami se sebou. Musíte se rozhodnout; říkám vám pravdu. A Jeho Duch svědčí tvému duchu, že to, co slyšíš, je pravda. {Amen} Nikdo zde nemůže racionálně argumentovat proti věcem, o které jsem se s vámi podělil. Nikdo. A vy se na základě toho musíte rozhodnout. Musíte se rozhodnout; nikdo to za vás neudělá. Musíte se rozhodovat sami za sebe. Pokud jde o tohoto muže a jeho dům {Jozue 24,15}, neodvážím se mít ve svém domě televizi. Říkejte tomu radikální, říkejte tomu fanatické, říkejte tomu, jak chcete. Tak to prostě musí být, já si nevěřím, když jsem s ní.

Přiznám se, že jsem závislý. Zeptejte se jakéhokoli alkoholika – je blázen, když si v obýváku postaví mokrý bar a zásobuje ho. Nebo snad ne? Takže já ji mít nemohu. Znám také pár lidí, kteří mají televizi a dívají se jen na opravdu hodnotné věci. A tam je… Uznávám, že je pár věcí, které stojí za to sledovat – pár věcí, které stojí za to sledovat. Ale pro toho člověka nestojí za to mít u sebe jako pokušení televizi jen kvůli těm pár věcem, které stojí za to sledovat. Nestojí to za to. A kromě toho, i u těch nejlepších věcí můžu vždycky dělat něco lepšího, než se na to dívat.

Někteří z vás se ptají: “A co 3ABN a kanál Hope?” To je skvělé. To je všechno, co sledujete? Pokud ano, pak chvalte Pána, ale dávejte si pozor. Dbejte na to, abyste veškerou duchovní potravu nedostávali z druhé ruky. Nespokojte se s tím, že ji dostáváte jen od druhých; otevřete si ji sami. To nejlepší, co mohou druzí udělat, je jen poskytnout vám vhled, který by vám mohl pomoci při vašem osobním studiu. Je pro nás velmi snadné být líní i ve své křesťanské zkušenosti a nechat se jen lžičkou krmit slabým odvarem z těchto křesťanských televizních stanic. Dávejte si na tuto past pozor. Přátelé, chci vás vyzvat, abyste kvůli sobě a kvůli Kristu o těchto věcech vážně přemýšleli a rozhodovali se.

Proti televizi bychom mohli argumentovat i na základě psychologických a mentálních schopností. Existují psychiatři, kteří provedli fascinující studie, jež dospěly k závěru, že sledování televize je pravděpodobně nejúčinnějším způsobem, jak ze sebe udělat povrchního, neanalytického myslitele. Proč? Protože musíte přijímat tolik informací tak rychle, že jste nuceni je jen přijímat, aniž byste je vůbec analyzovali. Mimochodem, ďábel to dobře ví. Rád prostě prochází všemi vašimi racionálními strážemi a obranami tím, že do vás prostě sype informace tak rychle, že se dostanou až do nitra vaší bytosti a jsou trvale zaznamenány. A já jsem dospěl k tomu, a bylo to na základě mé zkušenosti ve třídě, že jsem se mohl podívat na své studenty a určit, kdo je vášnivý divák televize, jen podle výrazu jejich tváře. Ten televizní pohled. Dívají se přímo na mě, ale očividně neprobíhá žádná kognitivní činnost.

Další věc, kterou televize dělá, je, že neuvěřitelně podporuje zapomnětlivost. Proč? No, máte všechny ty informace, a přesto si musíte sednout a dívat se na další program. Co tedy máte s tou obrovskou náloží informací dělat? Musíte se pokusit zapomenout, abyste mohli získat všechny nové věci. A moji drazí přátelé, to je důvod, proč si tolik z nás může sednout na kázání nebo přednášku a odejít ze dveří a zapomenout na to. Prosím, prosím, přemýšlejte o tom, co děláte! A dělejte vhodná rozhodnutí. Jako lid potřebujeme probuzení. {LDE 189.1} Slyším “amen”? {Amen} Jak ho dosáhneme? ” Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam, na své cestě mě obživ.” {Ž 119,37}.

Proč jsme tak vlažní? Řeknu vám to. Biblický komentář, 6. díl, strana 1097: “Předstíraní křesťané se drží až příliš při zemi. Jejich oči jsou naučené, aby viděly jen všední věci, a jejich mysl se zabývá tím, co vidí jejich oči. Jejich náboženská zkušenost je často povrchní a neuspokojivá a jejich slova jsou lehká a bezcenná. Jak mohou takoví lidé odrážet Kristův obraz? Jak mohou vysílat jasné paprsky Slunce spravedlnosti do všech temných míst země? Být křesťanem znamená být podobný Kristu.” Slyším “amen”? {Amen} Drazí vlažní Laodicejci, musíme povstat a zářit {Iz 60,1}, ale pokud to chcete udělat, musíme spatřit slávu Páně. {ST, 4. března 1897 odst. 16} Amen? {Amen} Musíme odvrátit zrak od všech těch věcí, které vymyslel ďábel, aby odvedl naši pozornost od toho, kde by měla být, a musíme obrátit svůj zrak na Ježíše. {Amen}

Název našeho příštího studia, ke kterému se musíte vrátit zítra ráno, je “Vzhlížení k Ježíši”. {He 12,2} {Amen} Povstaňme k modlitbě.

Otče v nebesích, prosím, usvědč nás, přesvědč nás a obrať nás, pokud potřebujeme být v této oblasti usvědčeni, přesvědčeni a obráceni. Prosíme tě, Pane, pro Krista a pro nás, abychom přestali spolupracovat se Satanem při rozvíjení satanské podoby charakteru a naučili se spolupracovat s Duchem svatým při rozvíjení charakteru podobného Kristu. Kéž odvrátíme svůj pohled od zlých a bezcenných věcí a upřeme svůj zrak na Ježíše. To je moje modlitba v Jeho jménu. Amen. Bůh vám žehnej, přátelé; moc vám děkuji.